Garda

Autobus CK Bondo nás vysadil u cyklostezky v Trentu, abychom po vlastní ose dojeli do kempu v Rivě del Garda. Cyklostezka nás moc nebavila, tak jsme to vzali přes horské středisko Monte Bondone.

Vyhlídka z Monte Bondone na Dolomiti di Brenta

Tremalzo je základ, takže nesmělo chybět.

Ikonická "strada militare" z Tremalza přes sedlo Nota do sedla Guil.

Výjezd po cestě k Rifugiu Graziani od kterého začíná stará vojenská cesta na Monte Altissimo di Nago (2079 m), nejbližší na kole dostupnou dvoutisícovku.

Strada militare na Altissimo není tak ikonická jako ta z Tremalza, ale dá pěkně zabrat.

Na vrcholu je kaplička....

...rozsáhlý zákopový systém z 1.sv války...

...staré dělostřelecké palposty, turistická chata pojmenovaná po prvoválečném hrdinovi Damianu Chiesovi a velkolepé výhledy na Gardské jezero, které se tentokrát kvůli výraznému oparu nekonaly.

Výhledy se ovšem konaly následující den ze skály Punta Larici (907 m) na protějším břehu jezera. Hluboko dole Limone sul Garda.

Pohled z Punta Larici k severnímu břehu Gardy.

Pěkně zachovalá válečná kaverna kousek pod skálou Larici.

Monte Nagia-Grom (787 m). Opevněný vrchol se zachovalými pozůstatky Velké války.

Pohled z Nagia-Grom do údolí Gresta se stovkami teras a ke Gardskému jezeru.

Terasy jsou ve Val di Gresta opravdu všude, vedou po nich i cyklotrasy.

Z Gromu jsme se poměrně těžkou trasou s tlačícími úseky (žena občas zvedala výhružně obočí) dostali až na Monte Creino (1290 m)....

... odkud je výborný výhled na Gardské jezero.

Samozřejmě nechyběly zákopy...

... a systém kaveren.

Jeden den jsme si dali cyklopauzu a šli se projít kolem kempu na Monte Brione (376 m). Tam je to taky samá stará pevnost a zákop...

... a taky výhled do údolí řeky Sarca vlévající se do Gardy.

Monte Vignola (1606 m). Strategický vrchol s kruhovým výhledem a muzeem v přírodě připomínajícím dění v letech 1914-1918. Ten bílý kužel tam není jen tak pro legraci...

... sloužil k umístění protiletadlového kanonu.

Výhled z Vignoly na Monte Altissimo di Nago. Šestiúhelníkový útvar vlevo sloužil vojákům ke sběru dešťové vody, zřetelné jsou i zbytky c.k. armádních staveb.

Strada militare z Vignoly do sedla San Valentino.

Sjezd do sedla Bocchetta d´Ardole (1390m), na obzoru nejzajímavější úsek cesty vysekaný do skály s několika tunýlky.

Strada militare Vignola - San Valentino.

Dobová fotografie.

Cesta do nebe.

Údolí řeky Adiže přes 1200 metrů pod námi.

Místo sluncem zalitých hor jsme si při stoupání do sedla La Bassa Madonnina (1684 m) užívali průjezd několika patry oblačnosti.

La Bassa Madonnina, sedlo přímo na hlavním hřebeni pod Monte Stivo (2058 m).

Monte San Martino - Lomaso, zbytky zaniklé horské obce.

Výjezd do známého sedla Bocca di Trat (1581 m), konečně zase slunce.

Bocca di Trat (1581 m).

Zaniklá obec, archeologická lokalita nad Campi.

Kousek od Passo Bordala (1250 m), vzadu Monte Stivo (2058 m). Po slunečném dni a vysedávání na chate nad sedlem Trat jsem dostal úžeh jak cip, ale drahá polovička mě označila za lenocha a simulanta, tak jsem se nacpal ibalginem a poslušně šlapal alespoň po asfaltu :-).

U muzea v Roveretu stojí legendární moždíř ráže 30,5 cm vzor 1911 z plzeňské Škodovky. Obří 300 kg náboj vpravo..

Zvon padlých nad Roveretem. Odlit z hlavní děl použitých v 1. sv. válce.