Progres

Deset let?! To zírám!

Tak ať vám to dál spolu lítá, s radostí a bez karambolů :-)

Jasné berem v pohode, hlavné že niečo robíme a nesedíme doma :) keď je v lese tak krásne ;)

Tiež dúfam že mu to dlho vydrží, lebo sním zažívam druhé bike detstvo a to je najviac čo si môže foter priať.

To byla jen taková vsuvka. Štve mě, že potom se musíš hodiny věnovat opravě starých věcí, když bys mohl stavět něco nového. Nicméně synkovi to lítá parádně, tak ať mu to nadšení vydrží :-)

:))

No takhle zakopaný v bordelu je to tak na dva, tři roky a shnije to. Jak říká nejmenovaný stavitel co nás péroval: z klacků a hrabanky staví jen děti (takže u syna se to dá vlastně pochopit :-))

Neboj, chvíľu to tam pod hlinou vydrží a potom keď to sadne tak dáky stromek sa ľahko dohodí ako zábrana. Základ je mať už spravenú lajnu. Údržba je už radosť zlášt, keď to zdielaš so synom.....

Na takový stavění bych se vykašlal. Klády shnijou a budeš to stavět znova :-)

Najviac ma teší, že ho to baví aj budovať.

Koľkokrát je otázka, ideme bikovať či stavať?

Tak to je velkej frajer!!!

Palec! ;-)