Zajímalo by mě, jestli existují výpočty závislosti váhy kola a cyklisty na intenzitě šlapání do pedálů.
Jinými slovy, teď řeším, jestli si mám jako čerstvý důchodce pořídit ultra lehký kolo s velkým rozsahem převodů a nebo raději e-kolo s přípomocí. Má prosím někdo nějaký, třeba i vědecký článek na toto téma, případně nějakou praktickou připomínku?
Pane Lorenc uvezu to? Řešíš s prominutím kraviny. To musíš vědět ty, jak se cítíš. Jestli ti ekolo zpříjemní důchod nebo jestli budeš mít strach na ekole mezi lidi. A už vůbec nikdo netuší, jak velká dřina je pro tebe normální kolo a jak si ho momentálně užíváš. Jestli si tak moc velký pan nerozhodný, že na stejnou blbost potřebuješ dvě vlákna, tak si pořiď obě a časem jedno prodej. Hlavně už si něco kup. Sezóna je v plném proudu.
Váha kola a cyklisty na intenzitě šlapání do pedálů nezávisí. Je konstantní.Článek na toto téma:
Závisí. Čím těžší kolo (ideální je Ukrajina), tím lepší tréninkový nástroj a pak vítězství při přesednutí na lehké kolo. Nač za sebou tahat pneumatiku? :-)
Zásadně nesouhlasím. Prokazatelně dochází k přeměně části hmoty tvořící cyklistu v energii, která je nutná k vykonání práce, tedy v konečném důsledku je přeměněna na dopředný (zpravidla) pohyb, tedy hmotnost cyklisty klesá v závislosti na vykonané práci, tento úbytek silně závisí na individuálních biologických parametrech daného organismu a rovněž na účinnosti mechanické soustavy velocipédu.
Hmotnost bicyklu rovněž není konstantní, máme-li být přesní, je nutno vzít v úvahu úbytky hmotnosti opotřebením komponentů, jako například plášťů, brzdových destiček či špalíků u ortodoxních silničářů či kneipenfahrzeugů, rovněž kazety i řetězu postupně ubývá.
Na druhou stranu se na kolo i jezdce nabaluje za určitých podmínek např. bláto, prach (zvláště pak na komponenty na které je aplikováno mazivo), dále námraza, sníh, slimáci a psí hov-na, kravince, vosa pod přilbou nebo ptačí trus. Rovněž dohuštění zvýší hmotnost.
A nechtějte abych se rozepsal o změnách hmotnosti při přijímání potravy a tekutin, případně pak vylučování obojího, a to jak spodem, tak zvláště v závodním nasazení i vrchem.
Věda je věda.
Zapomněls ještě na bidony. Z těch se taky váha přesouvá z kola do cyklisty. A pak z cyklisty ven :-)
No a právě proto, je základ před švihem, si dát kozí mlíko se sifonem, to pak tohle vůbec nemusíš řešit. :-) A jede se ti skvěle a lehce.
Důležitý faktor bude i směr, kterým běhají mravenci v ráfku, jestli výsledný moment pomáhá dopřednému pohybu nebo naopak působí proti. A taky jestli jsou nebo nejsou oholené nohy.
Ty oholene nohy se tykaji i mravencu? :)
Určitě, čím víc chlupatější noha, tím víc mravenců. Na to jsou i jasné důkazy, prostě jak se zachytnou, tak vlezou úplně všude. :-)
No vidíš to, na ty malý potvůrky jsem úplně zapomenul. :-) Je to tak!
A co teprve trpaslici…
Pomocí wattmetru (třeba v pedálu nebo klice) si můžeš spočítat svůj výkon. Přičti svoji váhu k váze kola, vyděl tím výkon a dostaneš se na svoji hodnotu wattů na kilogram včetně kola. Přes libovolný bike gear calculator si zjistíš jak rychle točíš klikami a rychle jedeš při různých převodech konkrétního kola. A pocitově si to srovnáš v hlavně s vlastními životními zkušenostmi. Může to být zábava se v tom šťourat, ale to je tak jediné k čemu je to opravdu dobré. Protože v realitě celá snaha dostane na frak po prvních metrech v reálných podmínkách, protože jsi nespočítal dalších milion proměnných (jak jsi se najedl, vyspal, jaké máš pláště, jak nafoukané, jestli je teplo zima, jestli jsi po viróze, atd..).
Já bych si na tvém místě půjčil na jeden víkend elektro, na druhý víkend ultra lehké kolo, projel si svoje oblíbené trasy a popřemejšlel o tom jak mě to bavilo.
Závislost váhy a cyklisty kola na intenzitě šlapání? Váha kola ani cyklisty se nemění s měnící se intenzitou šlapání.
Tak to zalezi na tom, co chces. Lehke kolo te nejak extra nezrychli, ale jizda na nem je zabavnejsi. Ebike bude vzdy rychlejsi (do 25kmh, pokud se budeme bavit v ramci zakona) ale pro nekoho to muze byt nuda. Je to jen o tom, co te bavi a co od kola chces.
Zábava začne ve chvíli, kdy dojde baterie :-D
Dneska se mi to stalo cestou do prace. Asi po deseti metrech. Nastesti to bylo pujceny kolo, tak jsem to vzal jako vyzvu a dal to bez motoru. Musim rict, ze jako priprava na sezonu celkym slusny:)
..to tam bude asi mín proudu, tak to bude lehčí ne ? … :-D
Nemusí to být pravda. Když na tomhle vehiklu došla baterie, tak se dalo relativně bez problémů šlapat dále za svoje. Jasně, člověk cítil vyšší váhu a o něco vyšší odpor v pohonu, ale dojetí pár desítek km domů nečinilo žádný extra velký problém. Jak jsou na tom ostatní druhy motorů ale upřímně moc netuším :)
Nejsem expert, ale tipuju, ze at budes slapat jak budes slapat, porad budes vazit stejne:)
Navic si neumim predstavit, kdo te zvazi za jizdy. Ale to by se pripadne dalo udelat
Tohle platí v klasické fyzice. Dnes jsme už dále, takže víme, že vzhledem k pozorovateli se hmotnost pohybujících se předmětů zvyšuje až k nekonečnu v případě dosažení rychlosti světla :-). Takže čím rychleji Loyd pojede, tím větší hmotnost bude mít on i jeho kolo, pokud tedy budeme považovat za vztažnou soustavu naši zemi.
Jak rikam, nejsem expert v oboru:)
Jdeš na to moc vědecky. Chceš na kole jezdit nebo řešit kraviny? Půjč si nějaký kolo a pak si půjč ebajka a zjistíš, co ti vyhovuje.
Čerstvej důchodce v kondici ještě může parádně točit bez motoru. Táta tak ještě léta jezdil, pořídil RB IQ275 až v 70 jsme mu pořídili ebajka (Spectral:ON). Samozřejmě je nadšenej. A já jsem klidnější minimálně v tom, že vím, že na kole jezdit umí. Není to takovej ten typ co si 50 let válel šunky a pak si pořídil nadupanýho ebajka na cyklostezky.
A to je to, co teď řeším. Mám si pořád jezdit na svém starém ocelovém kole nebo si mám koupit 12kg kolo nebo 10kg? A tak by mi zajímalo, na čem ten tvůj tatík jezdil.
Kup si kolo, na kterém tě to bude bavit. A mezi zábavou a hmotností není přímá úměra.
Nejde tak jednoznačně říci, otázka je, jaký kolo chceš? Kros/treking, silniční, gravel, cyklokros, MTB? U gravel kola mi přijde rychlejší to s ocelovým rámem. Kolo s ocelovým rámem váží různě, kolik chceš/jsi ochoten investovat. Pokud uvažuješ o ekole, tak i nejmizerněji vybavené kolo je dražší oproti normálnímu kolu, motor, baterie atd. se zkrátka platí. Takže tu vidím rezervu si pořídit třeba ocelové kolo, ale s karbonovou vidlicí, odlehčeným rámem a nemusí vážit tolik. Mně ocelové kolo přijde pohodlnější než to s hliníkovým rámem. U něj jde zas docílit menší váhy u levnějšího kola.
Hele prozradim ti tajemstvi – existuji i karbonove rámy. Bude pravdepodobne levnejsi nez slusny ocelovy ram, bude urcite lehci a pravdepodobne i pohodlnejsi.
Pokud na to kolo da slusne plaste s patricnym tlakem, tak to bude mit daleko vetsi prinos na pohodli nez material ramu
Taky se karbon nebude tolik kroutit v zaberu
Jak píší ostatní. Není nad vlastní zkušenost.
Co bych ale dodal, že 250 W přípomoci je výkon, který málokterý jezdec zvládne vyšší desítky minut. Platí to ale samozřejmě do 25 km/h. Takže na super placatý terén třeba kolem Třeboně nemusí být elektro tak vhodné, jako do menších kopců třeba v Posázaví. Tím se vracím k první větě. Vyzkoušet v podmínkách, ve kterých budeš kolo reálně používat – tj. třeba i vyjet s manželkou nebo kamarády.
250 W je jen taková tabulková průměrná hodnota. Běžný Bosch Performance dává na nejvyšší přípomoc 600 W bez čipování.
Pokud nejsi 40 kg anorektik, tak nižší hmotnost kola při stoupání neudělá až takový rozdíl, pokud vážíš jako chlap nějakých 75 kg a kolo má 15 kg, což je celkem těžké horské kolo, a zredukuješ hmotnost o 5 kg, tak si ulehčíš o 5,5%. Přitom jeden převod dělá rozdíl cca 15%. Takže rozhodně větší přínos je pořídit kolo s co nejlehčím převodem než kolo co nejlehčí. S hodně lehkým převodem celkem na pohodu vyjedeš i celkem kopec, ale pomalu a dlouho, člověk se unaví a těch kopců nedá tolik a nedojede tak daleko.
Nicméně i ty light motory mají špičkový výkon kolem 300W, takže na elektrokole prostě vyjedeš daleko snáz daleko víc.
Nepíšeš kolik vážíš, kde chceš jezdit a jakou máš kondici, takže se fakt nedá říct, jestli lehké kolo s lehkými převody bude pro tebe ve tvém regionu fajn nebo budeš horko těžko hledat pár rovinatých tras, kde tě kopce nebudou štvát. A ta lehkost převodů má limity v tom, co se bez nějakého bastlení dá v rámci kompatibility komponentů postavit.
Další věc je jestli to spíš chceš zkusit za své dokud to půjde i když nedojedeš daleko nebo se prostě kochat, dojet kam budeš chtít a zbytečně se nesedřít.
Taky je potřeba počítat s tím, že pokud by úroveň cyklistických komponent měla být srovnatelná, tak elektro bude o 30 – 40 tis. dražší.
Ale bez nějakého zkoušení stejně nebudeš vědět co ti bude vyhovovat.
Se teda omlouvam, ale ac ty procenta vypadaji vedecky, tak se fakt porovnavat nedaji. Vztah vaha vs nutny vykon rozhodne nejde porovnat s rozdilem v prevodovem pomeru. Hint – narust vahy o 5% opravdu neznamena, ze si na kole maknes o 5% vice. Proste je to cele uplne nesmyslne porovnani.
Pro tazatele – muzes zkusit kalkulator tady https://wattscalculator.com Na tvoji prvni otazku neni jednoducha odpoved – zalezi do jak velkeho kopce jedes, jak moc menis rychlost, pozici za riditky atd. Zjednodusene – po rovine je rozdil 10kg velmi maly (v Polabi a na Trebonsku je v podstate jedno, jestli mas kolo o 5 kg tezsi), do 20% stoupani mnohem vetsi atd. Dtto ve vyssich rychlostech (kam se ale asi nechystas) je mnohem dulezitejsi aero (a proto na tour uz davno nemaji vzdy co nejlehci kola).
Odpoved na druhou je ale snadna, prestan „vymyslet kolo“ a jdi si obe kola pujcit. Uvidis sam, proc si nakonec koupis elektro:) Zvlast pokud planujes to kolo mit pristich 10 let, jako cerstvemu duchodci je ti cca 65 let, tak neni vubec co resit…
Já myslím, že to porovnávat můžu, beru právě tu mezní situaci, kdy hmotnost i absence lehkého převodu vadí nejvíc, tedy větší kopec, kdy už musím dávat nekomfortně vysoký výkon nebo jet nekomfortně nízkou kadencí. Jedu do kopce a pokud bych sundal 5% hmotnosti, nutný výkon klesne o 5 %. Pokud přeřadím na o 15 % lehčí převod, klesne mi o 15 % ujetá vzdálenost na jednu otočku klik a tedy i nastoupaná výška na otočku klik, takže při zachování kadence potřebný výkon klesne o 15 %. Rozdíl je samozřejmě v tom, že v druhém případě mi klesne rychlost, takže celková vydaná energie bude stejná, kdežto v prvním případě ušetřím i 5 % na celkově vydané energii.
Smysl tedy má řešit obojí, ušetřená hmotnost šetří celkový výdej v kopcích, lehký převod umožní jet na pohodu, což předchází předčasné únavě. Nemá ale smysl šetřit hmotnost na úkor převodů.
Jedu do kopce a pokud bych sundal 5% hmotnosti, nutný výkon klesne o 5 %. Sorry, tohle je uplne spatna uvaha. Zkus si to naklikat treba na odkazu vyse, pokud mi neveris. Obrovskou roli hraje velikost toho kopce, rychlost apod. Realne se u usetreni 5% hmotnosti celku pohybuje uplne jinde.
Ano, pokud tam naklikám pomalou jízdu do prudkého kopce a pak uberu 5% z celkové váhy jezdec + kolo, tak na stejnou rychlost mi potřebný výkon klesne o 5 % +/- nějaký desetiny, ty ostatní odpory jsou proti překonání gravitace drobné. Vždyť je to úplně elementární fyzikální úloha, pohyb břemene po nakloněné rovině.
Tady si většina neumí ani porovnat převody (vydělit na mobilu dvě čísla) a potřebuje k tomu Gear calculator, elementární fyzika je úplné sci-fi :-) .
Oukej, ty se specificky zamerujes pouze na super velky kopec ve velmi pomale rychlosti, beru – tam se to idealnimu pohybu bremene po naklonene rovine zacina blizit. Ten kdo jezdi cely den jenom do 15% kopcu si to takhle urcite pocitat muze:) Ja to bral jako obecne porovnani, kde to muze byt mensi rozdil nez 1% nutneho vykonu misto tech zminovanych 5%. A ja tedy vetsinou pocitam, kolik sil me stoji cela vyjizdka a ne jeji maly kus.
Jasně, ale ten prudký kopec je právě to, kde to s nedostatečným převodem začne být nepříjemné a přestane to bavit. A pokud i s nejlehčím dostupným převodem co se dá na kolo namontovat se situace kdy je kopec hodně nepříjemný stává často, tak je čas začít uvažovat o elektrokole.
Tazatel si musí sám vyzkoušet jaký sklon je pro něj s nejlehčím dostupným převodem ještě komfortní a jak často se v jeho okolí vyskytuje a podle toho se musí zařídit.
To je ale strašně velke zjednodušení, zejo. Protože právě stav, ve kterém pod ten kopec přijedu, rozhoduje. Ciste do kopce jezdí málokdo. (A právě proto se preferuje aero pred vahou, což samozřejmě není tenhle případ:).
Co tím chci říct – ušetřením 5% váhy možná usetris sotva procento v rámci vyjížďky. Ono to papirove vypadá krásně „v nej kopci pět procent!“ ale v realu je to vyrazne méně. Tam se chleba mezi elektro a bio nelame…
Já to beru podle sebe mám nějakou ne moc hezkou hmotnost a na kole lehký převody až do 22/42. A pro mě v pohodě jsou sklony řekněme do 10–12 %, záleží na povrchu a v jakým jsem stavu. Jakmile ten sklon začne stoupat, mám nejlehčí převod a stejně to musím rvát silou na nízkou kadenci, to je pro mě ten zlom, kdy mě to přestává bavit. Jakákoliv jiná situace se dá řešit zařazením lehčího, zpomalením, ujedu míň, ale pořád si jedu pohodu, ale pokud je kopec, kdy i na nejlehčí převod to je moc je pro většinu lidí ten zlom, kdy mají chuť to zahodit, takže jo, to je ten zlom kdy to chci zahodit a začnu uvažovat o elektrokole. Proto porovnávám situaci v kopci. Místa která jsou moc prudká objíždím, i když je to delší a trvá to déle nebo se těm směrům úplně vyhýbám pokud by takových míst bylo příliš, ke zvážení přijde elektrokolo.
Na rovině hmotnost skoro nehraje roli a skoro každý kolo má převody pro pohodlnou jízdu po rovině.
Ty jseš můj člověk. Potřeboval jsem mít zhruba představu, jak mi ulehčí váha kola do kopců. Dnes mi nabízel mechanik v prodejně kolo Meridu za 36000,–, vpředu 3 převody a vzadu 10 a váha 10 kg. Taky mi nabídl, že mi postaví lehké kolo s lehčími převody asi za 45000,–. Tak to by bylo pro mě asi to nejlepší. Nevím však, jestli to není risk mu dát peníze dopředu, když nevím, jak to pak bude fungovat. Nasadil jsem si předvelikonoční půst a shodil jsem ze 79 kg na cca 75kg. Pořád mi láká jezdit za svý a dávat si do těla a zatím jezdím na ocelovým trekingovým kolem. Vloni v létě jsem však do některých kopců na Zlínsku potupně do kopce tlačil. ????
Trekingy mívaly vpředu 48 – 38 – 28 a vzadu 11 – cca 32. 28 / 32 je dost těžký převod. Na MTB jsou o hodně lehčí.
Takový treking jsem měla a už před 15 lety to pro mě bylo nejezditelné. Moc těžké převody třeba na Vysočinu to jsou, pro ženskou zvlášť. Teď to mám předělané na 11kg „prasokočku“ s talířama 38–22 na zimu :-D Mít to tak tenkrát, když jsem řešila, jak na tom vyjet kopec, měla bych furt jen to jedno kolo. No, zas bych neměla silničku…
Mám starýho ocelovýho treka, nevím kolik zubů ve předu, ale 3 talíře a vzadu možná 9 talířů. Ale co vím, že to do kopců moc nedávám a tak jdu teď zkusit MTB Grand Canyon 6, který ma vzadu 12 táců a budu doufat, že mi to v kopcích pomůže.
Nejde o počet, ale o velikosti a poměr nejmenšího vepředu a největšího vzadu
Převodový poměr se počítá jako
počet zubů na převodníku / počet zubů vzadu na pastorku
Když vynásobíš převodový poměr délkou obvodu kola (u tvého treka to bude cca 220cm ±), získáš vzdálenost, kterou ujedeš na jednu otáčku kliky. To je nejdůležitější věc, kterou potřebuješ vědět. Podle toho, kolik zvládneš, si volíš převody. 140cm na jednu otáčku kliky odpovídá, jak kdybys šel krokem 70cm dlouhým (jedna otáčka kliky=dva kroky, pravá a levá), s tím se dá vyjet ledacos, na silnici všechno. Do strmého svahu tak dlouhé kroky neděláš a do terénu se často používá ještě míň.
Převod do rychla záleží na tom, jak rychle chceš jezdit, někdo šlape i s kopce v padesáti. Já mám převody takové, abych při kadenci 70–80 otáček klikou za minutu (rekreant) jela maximum třicet, to mi bohatě stačí :-)
Takže spočítej zuby vepředu i vzadu a udělej si podobnou tabulku, ať víš, co máš. Já mám kola s osmi pastorkama, na jednom dvoutác, na druhém trojtác.
Zdá se mi to dost složité, počítat si jaký mám převod. Nemůžeš mi prosím tě radši napsat, jaký je nejlehčí převod? Vůbec nepotřebuju jezdit rychle, ale potřebuju se dostat přes kopce.
Co je na tom složitého vydělíš počet zubu prevodniku počtem zubu pastorku na kazete číslo, ve výsledku čím menší číslo tím lehčí převod. Podle canyon má hraně canyon6 převodník 30z a kazetu 51/10. Na prevod 30/51 by se dalo vyjet na Sněžku to je převod lehký až az
No to je ono. Takhle polopatě jsem to chtěl vidět. Nevím však, kde jsi tyto informaci o tom Canyonu našla. Já jsem je tam neviděl. Kde bych našel takovou informaci, jaké převody má Canyon Exceed CF 5?
V komponentech toho kola mas rozsah kazety 51/10 u prevodniku to není vidět v komponentech, ale když si daš geometrii a tam geometrie komponentu tak tam najdeš ze převodník má 34 zubu
Takze chtel na kopce co nejlehci prevody a ma 34z na klikach?
Kde je JakeF s otazkou: To jsi Kulhavy, ze to utahnes? :D
Lux trail má taky 34, musíš trénovat. Kulhavý vozil myslím 38 převodník. Já jsem neduzivej tak mám v úmyslu na kopcovitejsi oblasti dávat na Luxe 32 převodník, u nás v Polabí tam nechám 34
Neni to tak davno, co zde JakeF psal, jak 34z je pro zavodaky a zpochybnoval tento prevodnik ;)
Jakem tady napsal spoustu věci :-)
Nebylo to ještě v době 1×11?
Na trailbiku jsem měl nejlehčí převod 34/42 :-)
Nicht. K 12 sp. 51 kazete. Loni :D
U Canyonu na webu…
Díky osvědčené konstrukci poskytuje pohon Shimano 1×12 spolehlivý výkon při řazení na libovolném terénu. Od technických klesání po strmé stoupání, s převodníkem s 32 zuby a kazetou s 10–51 zuby máte k dispozici širokou škálu převodů, které jsou vhodné pro všechny styly ježdění a podmínky na trailech.
Canyon web.
Geometrie – Geometrie komponentu – pocet zubu: 34
Canyon web – Komponenty – Shimano Deore M6100 – Zjistit více ;-) Ale jo, podle fotky spíš 34z, však převodník si pak může změnit dle potřeby.
Hledal jsem zmineny exceed cf 5.
V komponentech: kliky Rotor.
Pocet zubu v geo :)
No, ja vim, jakou placku chci.
Dělení je početní úkon základní školy, počet zubů snad spočítat umíš. Převod je počet zubů vpředu/počet zubů vzadu. A už jsem psala, že 60% zdejších diskutujících v anketě uvedlo, že disponuje převodem 0,65 a nižším ;-)
To je stejné, jako bys řekl, že ti přijde složité spočítat si, kolik bude vážit batoh, se kterým chceš vyrazit na tůru. nalož si ho jak chceš bez počítání a uvidíš, kam dojdeš ;-)
Prosím tě, můžeš mi napsat jaký převod mám hledat, abych si koupil co možná nejlehčí převod? Nebo mi můžeš rovnou navrhnout nějaký MTB?
Myslím, že jde 22:46 na desítkovém pohonu, ale je to to na dvě věci, protože Zdá se mi to dost složité, počítat si jaký mám převod.
Ale to už je bastl.
Nejlehčí 2×10 a 2×11 na Shimano MTB sadách je 34–24 × 11–42 (24/42 = 0,57), na nové Cues sadě 36–22 × 11–45 (22/45 = 0,49) a na 1×11 a 1×12 s kazetou 11–51 nebo 10–51 a 28z převodníkem (nevím jestli jdou sehnat dospělé kliky s 26z) 28/51 = 0,55
Samozřejmě pak se dá jít i do extrému, jeden uživatel tady si dal na kolo kazetu a přehazku pro 1×11 11–51 zubů a k tomu dvouplacku 36–22 s tím, že používal jen ten malý 22z převodník, pak měl 22/51 = 0,43
No jo, ale Mistr má nemocný kolena.
nemocny kolena jsou vedlejsi produkt :D
Tady čtu posun od elektrokola k normálnímu kolu, fajn, jedna věc vyřešená.
Máš zvážené svoje trekingové kolo?
Moje trekingové kolo zvážené nemám, Je tam ocelový rám, tak váží možná 16 kg?
Tak v prvé řadě musíš zjistit fakta. Kolik je kde zubů, jaké vlastně máš k dispozici převody teď, které používáš, kolik to doopravdy váží.
Pokud se pak dívat na případné nové, nebo řešit úpravu, tak to musí jít výrazně směrem lehčím převodům (na straně do kopce) a k nižší váze. O kolik? To musíš zvážit sám, ale šla bych do převodu 0,65 minimálně, kdysi tady byla nějaká anketa a přes 60% uvádělo, že takový má, případně i lehčí. Nehleděla bych na to, jak to kolo kdo nazývá a jak tu kdo básní o výbavě, běžně se tady traduje, že MTB běží po silnici stejně rychle, jak silnička :-D Prostě řeč plyne… Ale pokud ti dělá problém vyjet kopec se stávajícím kolem, a proto tě to třeba nebaví, tak nic jiného, jak lehčí převod a menší váha ti nepomůže, ani kdyby bylo pozlacené. Jinak pak už jedině ten motor ;-)
Měl jsem crossové kolo s ocelovým rámem, které vážilo 12,5 kg. Převody 3×7, véčka, pevná vidlice.
Měl jsem trekingové kolo ocelovým rámem, které vážilo 20 kg. Převody 3×8, véčka, pevná vidlice, blatníky, nosič.
To jen aby bylo vidět, jak moc se to může lišit – v obou případech jsem k tomu přidával kilo a půl v bidonech s vodou.
Nechme 16 kg odhad. Pokud koupíš nové kolo které má 12 kg, výsledek bude stejný jako tvůj předvelikonoční půst, který tě předpokládám nestál ani korunu. Pokud koupíš nové kolo které má 10 kg, výsledek bude stejný jako když ten půst ještě o pár dní natáhneš. Pokud sečteme delší půst a nákup nového kola, ušetříš ještě víc kil, z původních 95 kg (79 jezdec + 16 kolo) tipnu někde kolem 83 kg (73 jezdec + 10 kolo), to je rozdíl 14%. Ale co když to staré kolo neváží 16 kg, ale třeba jen 13 kg? pak už to bude „jen“ 10%. Zlepšení možná poznáš, ale nemusí to stačit – pořád se může stát, že kopce, které jsi se starým kolem tlačil, budeš tlačit zas. Krom hmotnosti jsou tu další proměnné.
Trekingové kola mají/měly obvykle těžší převody než horská kola. Treking s 26×32z převodem na 28"x1,5" pláštích ujede na jednu otáčku klik 1,78 metru. Staré horské kolo s 22×34z na 26"x2,1" pláštích ujede na jednu otáčku klik 1,35 metru = cca o třetinu lehčí jízda do kopce, i kdybys jinak neušetřil ani kilo. A možná tipuju špatně a na trekingovém kole máš už teď menší převodníky, a místo třetiny to bude jen desetinová úspora.
Já měl krosové kolo 11 kg, ovšem pevná vidlice a hlavně silniční obutí. Jenže ten rozdíl, když tam jsou pláště 35 mm není tak tragický. I když ty pláště udělají klidně velký rozdíl, nějaké můžou mít jeden 700g a víc kdežto nějaký lehký bude mít 300g. Nejde jen o šířku těch plášťů. Takže s těžším obutím to koly nyní váží více, přesně ani nevím.
Možná bych mu doporučil si nejdřív lehčí kolo zkusit, nějaký gravel, cx, nebo silniční, kam jdou dát trošku širší pláště. To bych koupil nejspíš v komisi v nějakém cykloobchodě, tam riziko napálit se bývá menší než na inzerát. Zkusil by si lehčí kolo, silniční řidítka, ta jdou kdyžtak změnit, není nic neovyklého na stejném rámu to mít s berany a nebo rovnými řidítky. Určitě bych volil takovýto rám, u trekingových bývá moc dlouhá zadní stavba, přenos síly je horší, na váhu se taky tolik nekouká, navíc i odpružená vidlice, další váha navíc.
Pro tebe by bylo nejlepší nic nekupovat, ale lehké kolo nejdřív zkusit. Ono, pokud jsi kopce tlačil, jak píšeš a zároveň lehčí převody nikdy nejezdil, jak se dá předpokládat, nemusí být lehké kolo vůbec řešením. Pořád je to v nohou, a rozdíl 5% je jenom papírový – a to se v reálu nejspíš bavíme o váhovém rozdílu v % ještě menším. Nebo jinak – ty 4kg, co jsi zhubnul, změnilo to něco zásadně na tvé schopnosti jezdit kopce? Protože o moc víc na kole neušetřis.
Člověče, ty si koleduješ o malér. Zaprvé, jediným tvým kritériem pro výběr kola je hmotnost. MTB, kros, gravel, elektrika, to je jedno, hlavně nízká hmotnost. Zadruhé, nějaký mechanik ti nabídne nějaké postarší MTB a pak kontruje vlastní stavbou za 45 k s lehčími převody (o moc lehčí nebudou). Fakt si koleduješ.
Tak minimálně bych chtěl detailní seznam komponent co tam bude za 45 tis.
3×10 to bude něco staršího, aktuálně na webu Meridy nic takového nevidím.
Tak já na nemocniční váze měl 78,8, bos a na sobě jen anděla. Takže vážíme asi stejně. Řekl bych, že do kopců při téhle hmotnosti není podstatné, jestli kolo váží 11,5 nebo 12,5 kg. Mám vyzkoušené, že na gravel kole mi to jede rychleji než na trekingovém kole. Jednak je menší odpor vzduchu, ale i kratší zadní stavba a zřejmě lepší přenos síly, méně ztrát.
Otázka je jaké kopce, jak prudké a jak dlouhé. Taky na co má člověk kondici. Dle méno názoru nemá cenu dávat super pomalé převody, pokud je využiju sporadicky. To je lepší třeba jezdit profil, kde nebude tak prudký delší kopec. Nemluvím o nějakém cestování v Alpách, kde ty převody své místo mají. Nedávno jsem sundával kazetu s největším pastorkem 40 z (a přehazovačka měla rezervu min. na 42z) a dal tam s 36 z. Nejprudší svah, nebo jeho úsek, kde je přes 9%, tak tam těch 40z znamenalo to vyjet celkem na pohodu. Kdežto vyjet to na 34z, zvládl jsem to, ale rozhodně ne na pohodu nebo s rezervou. Tj. po nějaké delší jízdě bych měl problém. Kazetu s 36z jsem dával spíš kvůli menším pastorkům, kde bylo 24 místo 23 z, což mi lépe vyhovuje než „běžný“ kopec. Rozhodně bych se držel klasického kola, vytlačit není ostuda, i závodníci mohou při závodě tlačit, neplatí jen pro cyklokros, ale i silniční závod. Před lety to bylo na Závodě míru u jedné etapy s velmi prudkým kopcem a tehdy nebyly k dispozici lehké převody. Takže většina závodníků kus tlačila. I chůze do prudkého kopce trénuje, kdežto trénovat na elektrokole je diskutabilní. Spíš bych volil rychlejší typ kola. Vzhledem k mizerným silnicím ale i možnosti jezdit mimo silnici mi přijde nejlepší gravel kolo. Za 30–45 tisíc jdou sehnat docela pěkná kola, kdežto u el kola by to byla za ty peníze spíš plečka.
Vážím 75 kg a chci jezdit za své, pokud to půjde. V loňském roce jsem do některých kopců kolo tlačil, ale pořád doufám, že když si třeba nechám postavit lehké kolo s lehkými převody a ještě něco natrénuju, tak to zase dám.
S váhou vlastní by šlo jít dolů, to v kopcích výrazně ulehčí. Při výšce 167m mám 55–57 kilo. Na silničním kole 10,5 kg mám talíře 44–32–22 proti kazetě 13–34. Na rovinu mi to stačí, rychleji, jak třicet stejně po rovině nejezdím a bez převodu 22:34 bych byla v kopcích namalovaná. S tím vyjedu všechny běžné kopce, když je to nad řekněme 12%, už to cítím, ale pořád se to dá. Na silnicích zas tak strmá stoupání nebývají. V kopci dělá váha hodně, na delším výletě se to nasčítává a i krátkodobé přečerpání síly už se ve vyšším věku za jízdy nezregeneruje, raději pomalu, než „přes závit“.
Ty jseš můj člověk. Potřeboval jsem mít zhruba představu, jak mi ulehčí váha kola do kopců. Dnes mi nabízel mechanik v prodejně kolo Meridu za 36000,–, vpředu 3 převody a vzadu 10 a váha 10 kg. Taky mi nabídl, že mi postaví lehké kolo s lehčími převody asi za 45000,–. Tak to by bylo pro mě asi to nejlepší. Nevím však, jestli to není risk mu dát peníze dopředu, když nevím, jak to pak bude fungovat. Nasadil jsem si předvelikonoční půst a shodil jsem ze 79 kg na cca 75kg. Pořád mi láká jezdit za svý a dávat si do těla a zatím jezdím na ocelovým trekingovým kolem. Vloni v létě jsem však do některých kopců na Zlínsku potupně do kopce tlačil. ????
U toho kola nejde asi o to, aby bylo ultra lehký, do kopců je podstatnější mít spíš lehké převody. Asi jde o geometrii rámu, na některém kole to jede líp, to je podstatnější než malé váhové rozdíly. Ty se po rovině nepoznají prakticky vůbec, malinko do kopce.
Pokud jde o e-kolo, tak jde o to, jestli člověk chce sportovat, mít to kolo jako sport a nebo jen někam se snadno dovézt. Jako dopravní prostředek je lepší to ekolo, doveze bez námahy, nebo s malou námahou.
Teoreticky by ekolo mohlo fungovat i tréninkově, umožní např. ujet velmi dlouhé vzdálenosti a dlouhé časy jízdy, právě díky nízké zátěži. Ta metoda existuje i mezi závodníky, ne pomocí ekola, ale že někdo ujede dlouhé trasy za nějakým vodičem. Je to ale doplňková metoda. V praxi spíš je, že kdo má pomocný motorek, tak se prostě naučí méně šlapat. A pak na normálním kole ho to bude bolet. Takže je to o volbě, jestli se chci bez námahy vozit, a nebo cíleně tu jízdu spojit i se sportovním tréninkem.
Člověče, vypadá to, že se na stará kolena chceš věnovat výkonnostní cyklistice. A chceš mít všechno kolem vědecky podložené.
Ale k věci. Vycházím z toho, že tady máme řadu konstant (velikost kol, pláště – valivý odpor, hmotnost cyklisty, jeho velikost – aerodynamický odpor, rozsah převodů, výbava, kterou vezeš) a jednu proměnnou: hmotnost kola.
A máme tady otázku: jaký vliv má na intenzitu šlapání, jak píšeš, třeba o 2 kila těžší kolo? Stojí vůbec za to se tím zabývat?
Tak jak u koho. Dvě kila nejsou pro každého totéž ;-)
U osoby s váhou 55kg budou 8kg kolo 14,5% váhy, 10kg – 18% a 12kg téměř 22%!
U osoby 85kg to bude: 8kg – 9,5%, 10kg – 11,75% a 12kg – 14,12%
No a u nad-metráka jsou dvě kila na kole fakt téměř zanedbatelná.
Myslím, že zakladatel vlákna patří k těm lehčím.
Proč si to myslíš? To se pozná podle jména nebo podle čeho?
Protože to píše v druhém vlákně má 73 kg, ale s výškou 169 cm to úplně hubeňour není.
Třeba má hodně svalů (nebo „těžký kosti“:-))
Tak klasicky vychrtlej vrchař to asi nebude :-)
Aha, mě přijde ze pan řeší kraviny, sám musí vědět kde jezdí a jak je na tom fyzicky. Můj tata přesedl na elektrokolo v 78 letech, do té doby jako celoživotní sportovec zvládal v polabské nizine výlety do 70 km na kole bez motoru. V Krkonoších by to bylo patrně jiné a elektrokolo by řešil třeba v 72 letech
Procenta umíš, to je chválihodné, nicméně tvůj výpočet je, tak nějak, na nic, někdo by možná řekl blbost nebo výpočet pro výpočet.
Takže asi takhle: musíš vycházet z hmotnosti celé soustavy, tedy cyklisty, kola a všeho ostatního, co je navíc, tedy oblečení, výbavy, plných bidonů.
Teprve pak můžeš jako specialistka na procenta vypočítat procentuální nárůst hmotnosti celé soustavy.
Abych to tedy dokončil. Pán má 73 kg (což je zhruba v půlce mezi uvedenými cyklisty 50 a 85 kg) , kolo třeba 10 kg, celkem 83 kg. Když to kolo bude o 2 kg těžší, bude nárůst hmotnosti soustavy lehce přes dvě procenta, ovšem za předpokladu, že náš pán pojede nahý bez bot a jakékoli výbavy.
Pán asi nepojede Vueltu, takže ty dvě procenta vlastně nic neznamenají.
A ted spocitej kdyz bude mit kolo 6–6.7 kg s vypletema 1200 gr.
Á, pán je při večeru nějaký vtipný.
Ještě nic nespočítal, jen mele :D
Reagoval jsem na příspěvek bara2 s nesmyslným výpočtem, který si patrně ani nečetl. Zároveň jsem poukázal na to, dvě kila s ohledem na zakladatele vlákna a jeho úvodní dotaz moc neznamenají.
Teď můžeš přijít s nějakou další přitroublou poznámkou.
No rozdíl to bude při jizde na 60km s převýšením 2000m při jizde na výlet po rovině na 60km je to jestli kolo váží 12kg nebo 8 kg úplně jedno. Chystá se čerstvý důchodce který neví jestli chce elektro nebo bezmotorový kolo na tour de france a nebo bude spis jezdit na ty výlety?
Tak člověk který jde po takovém kole a vypletech to uz ma spocitane, načtene na BF a ma i osobní zkušenosti.
To nepochybně když tebou udávané váhy jsou tak silnička v ceně 250 000kč+ :-)
Ale chytám rozumy od zkušenějších cyklistů. Prostě se nějak zatím zdráhám e-kolu, chci sportovat a tak teď vidím, že budu hledat kolo s lehkými převody.
vykon jezdce je na hmotnosti kola a jezdce zcela nezavisly. ;-)
Tak mně udělali všichni pisatelé radost. Nemusím kupovat nové lehké kolo a můžu jezdit na svém starém trekingovém ocelovém kole. Asi by však mělo smysl si vyzkoušet dobře zpřevodované MTB. Děkuji za přídpěvky.
Drtivá většina lidí si nekupuje nové kolo protože musí, ale protože chce…
Protože to nový většinou pocitově jede líp než to starý :)
Vzdycky! :DDD
Úměrně vynaloženým penězům. :)))
Ale protože čím déle to kolo máš tím hůře pocitově jede, tak je potřeba nové kolo kupovat pravidelně a samozřejmě každé nové kolo musí být lehčí a dražší než to které je nahrazováno :-)
Nové kolo je samozřejmě příslib, že to pojede to lépe, ale je třeba si to i zdůvodnit. Například, že ráfkové brzdy na silnici nejsou dost účinné a tím jsou i nebezpečné, tak je třeba nasadit kotouče, kvůli bezpečnosti – nové kolo. Nebo ty převodníky, ten prokletý přesmykač, pořád nejde seřídit a ještě pořád padá řetěz – nové kolo. Mechanické řazení je taky naprd, musí se seřizovat – min. výměna sady atd. Když to i pak nepojede, potom nové kolo s přípomocným motorkem. Pokrok nezastavíš .
chybi ti posledni krucek, motorka :)
Motorka, nic proti, ale když si chceš dát do těla, víc jak na klasice?
tak budeš motorku tlačit
No na e-bike si můžeš dat do těla maximálně stejne jako na klasice, jen ta trať musí být delší, náročnější nebo oboje. Kdo tvrdí ze si dá do těla více na e-bike než na klasice, tak se na té klasice celá léta flakal.
Stačí vybitá baterka :-). Nebo hodně popadanejch stromů, kde se musí přenášet.
hele, sebekriticky bych zhodnotil svoji vykonost, a od toho se odpichnul :D
mam HT < 32/42 > nejlehci a 32 je siska, pak FULLa < 34/52 > a kulatej prevodnik, obe kola cca < 10kg > a na fullu vyjedu pocitove lip stejnej kopen nez HT a to na stejny kolo vzadu < 42T >, takze vpodstate na tezsi prevod, a pokud bych porovnaval treba 100km trasu, tak z HT budu pocitove vic utahanej. ale pokud bych tech 100km jel treba jenom po asfaltu nebo rovnym podkladu, tak je urcite na pocit, ze jedu rychlejc je HT!
kazdopadne data v Garminu muzou prekvapit, a pocit je proste jenom pocit :DDD
Tak by mě zajímalo, jestli vůbec chtěl zakladatel vlákna nové kolo. Spíš bych se přiklonil k tomu, že ani moc ne, že si jen tak chtěl pokecat resp. se pobavit.
Jinak, z toho vlákna se stala, jako obvykle, solidní blbárna.
na blbou otázku blba odpoved…
Tak jsem si dnes konečně objednal kolo – Canyon CF 5. Taky se mi ani samotnýmu tomu nechce věřit.
Vím, že to má 11.84 kg, že to má vzadu 12 koleček a že to stálo skoro 40 t. Kolik mají kolečka zubů a jaké jsou tam převody, to nevím, Ani jsem to v nabídce nikde nenašel. Až mi kolo přijde, tak ty zuby stejně počítat nebudu, ale uvidím, jestli mi to půjde do kopců lépe.
TAk to buď musíš číst co ti tady píšeme když se ptáš a nebo pokud se snažíš trolit tak se musíš víc snažit :-)
Tak snad máš dobrý chrupavky v kolenou, v prudších kopcích dostanou zabrat. On totiž není nejlehčí převodový poměr (0,67) úplně lehký.
Jo na delší stoupání kolem 20% už to moc není, když je něco takového v plánu tka je lepší tam dát dopředu 32z převodník
20% je potreba jenom udejchat
Vždycky je to o tom udržet tep pod svým absolutním maximem.
Cajk. Jestli delsi dobu nejezdil, tak bude stejne tlacit…
To chce tak 30 anebo 28 z prevodnik :D
Já myslím, že by to mělo vyhovovat. Parametry to má, jak moje Favoritka (váha cca 12kg, rozsah převodů 3,14 – 0,65), to tvoje má váhu podobnou a rozsah 3,4 – 0,67. Jseš chlap, tak na asfaltě nemůžeš mít v kopci problém, dnes už je i na Vysočině kdejaká cesta v lese vyasfaltovaná. S Favoritkou po Vysočině dávám i dlouhé výlety.
Tady na ty hloupé řeči nedej, nemyslím si, že budeš skotačit po lese cestou necestou do kdejakého krpálu. Do velkých krpálů to v případě potřeby prostě vytlačíš.
Taky je potřeba započítat, že tam má horské pláště s větším obvodem kola. Já sem si kolo postupně předělával z 24/34 na 22/36 a pak 22/42, tedy 0,71 0,61 a 0,52 takže mám představu jaký je to rozdíl. Na 29" MTB nejlehčí převod nad 0,6 není nic moc lehký převod.
Na to že se původně rozhodoval mezi elektrokolem a lehkým kolem s lehkými převody a pak koupí závodní kolo s dost sportovním posedem a ne až tak lehkými převody mi to přijde jako úlet.
jojo a k tomu by bylo možná dobré poslat předem dotaz na canyon jestli je exceed kompatibilní s převodníkme 30z aby měl případně šanci se dostat pod 0,6. já mám teď nejlehčí 22/36 a znám místa kde jsem rád že to tak mám.
Mam objednaný Lux Trail ten má 34z převodník, u nís mi to stačí a na pravidelné víkendy na šumavu a do krkonoš tam budu dávat 32z to by mělo jít i bez zkracování řetězu a podobných opičáren
Čemu by měl vadit menší převodník? Rotor kliky jsou sice trochu rarita, ale nějaké menší převodníky sem našel.
jedině že by ti škrtal řetěz o zadní stavbu kdyby ten převodník byl až moc malý, ale HT to asi moc nehrozí
jedině že by ti škrtal řetěz o zadní stavbu kdyby ten převodník byl až moc malý, ale HT to asi moc nehrozí
nekde psal, zeje zdatnej, vazi 75kg 66ra ale ne moc trenovanej, hodne tedy bude zalezet jestli < nekdy > vubec sportoval, jinak budes mit nejspis pravdu
Zas je to chlap, zhruba stejného věku a výšky, tak by měl ušlápnout se stejným převodem víc, než já! Akorát by teda ještě těch deset kilo měl zhubnout, ale jestli je to sval, jak tady kdekdo tvrdí, tak tuplem musí ušlápnout víc ;-)
Ty větší kola dají na obvodu o 8 max 10cm víc. Tak když já jedu do kopce 140cm na otáčku, pojede 150cm. Já vyjedu kdeco, zrovna předevčírem Bučín (1,5km průměr 10%, maximum 17% po rozbité cestě, dolů se to pomalu nedá jet).
Trošku by to chtělo zapracovat na matice, on tam má pláště 57 mm, ty 25 mm, na průměru kola rozdíl 2 x (57–25) = 64 mm, na obvodu 64 mm x 3,14 = 201 mm.
A pokud je 34 v pohodě převodník pro důchodce ke kazetě 10–51, tak by mě zajímalo pro koho se vyrábí ty 32, 30, 28.
pro důchodkyně a vyžrané kancelářské krysy :)
32 je v pohodě převodník, 30 asi když žiještě někde v beskydech, ale ta 28 tak to mi teda uniká :-)
Na krosce mám 35mm (obvod 217cm), s tou jsem ten Bučín předevčírem jela. A tvůj výpočet neodpovídá praxi. Ona šířka pláště není automaticky i výška. A u méně nafoukaného kola už tuplem ne.
Našla jsem nějakou tabulku s rozměrama pneu.
Obvod kola má asi 232cm a nejlehčí převod 0,67, nejkratší vzdálenost na jednu otáčku bude mít necelých 155cm. Mám obvod kola 217 a nejlehčí převod 0,65, takže ujedu 141cm. Tak přiznávám, že nepojede do kopce o deset centimetrů víc, ale o čtrnáct. Což nic nemění na tom, že by neměl ujet srovnatelné terény jako já, pořád je to muž versus žena. Psal, že chce jezdit cyklostezky a zpevněné cesty. S menším převodníkem bude na rovině zklamaný, tam se dá jet svižně a po asfaltové cyklo někde mimo města bez provozu tuplem, kadenci osmdesát delší dobu v jeho věku asi už nedá.
z ceho vychatis, zeby nedal tu kadenci
Z vlastní zkušenosti. Začala jsem jezdit hodně pozdě, tak si to pamatuju ;-)
Ani po třech letech ročně přes 10.000 není kadence 80 nic na pohodu. Průměrnou kadenci jezdím tak mezi 60–70.
v cem je problem? to neudejchas? ted jsem se schvalne kouknul na kalkulacku, po rovine mi vychazi pri rychlosti < 26 > a prevodu < 34/16 > coz jezdim asi nejvic, kadence 89 a to mi prijde jako nejuspornejsi, nehlede, ze pri kadenci 65 a prevodu < 34/52 > se dostavas pod 6km/h a tj uz na hrane, pokud jedes treba po velkejch kamenech
Asi tak, já mám 2×10, převodníky 32–22 a 32/11 ani 32/13 není převod na rovinu, na rovině jezdím 32/15.
no a ted jak jsem se vtom rejpal, tak jsem prisel, ze asi vyzkousim < 32/10–48 > garbaruk
No tak asi záleží jestli jedeš proti větru nebo ne a kolik máš natrénováno, po rovině jezdím 38/15 když jedeme ve 3 a střídáme se tak 38/13 kadence 85–90
Jasně je to na MTB tak že v tomhle tempu je to tak na 5–8km a potom člověk musí povolit, když se střídá tak je to jednodušší :-)
38/13 při 85ot/min dá cca 34 km/h. To jezdíte na MTB po asfaltu? Protože v terénu mně to přijde docela mimo.
jo to jsou samozřejmě asfaltové přejezdy, ale bohužel i to musíme absolvovat, nějaká šotka se dá jet kolem 30 a terém to už je samozřejmě něco úplně jiného, ale na 60km vyjížďku je úplně běžně těch přejezdů třeba 15 km, Polabská nížina, co naděláš :-)
Nezávidím. Sever od Brna je super!
Mám to cca 15km na kraj kokorinskeho údolí, ale aby člověk ještě něco pojezdil tam tak je to na cele odpoledne a 80km+ :-)
Ten předpoklad že by něco musel zvládnout protože je to muž a ty žena může být od základu mylný. P5ece jen je trochu zásadní kolik má naježděno ta žena a kolik má naježděno ten muž a ty rozdíly můžou být znažné klidně ve prospěch ženy, najezdím ročně tak 4000km a i tak máme kolegyni v práci která najezdí na kole za rok tak 16 000km a s ní bych asi raději šel na pivo než na kolo abych si neudělal ostudu :-)
Stejně tak s tou kadencí pokud je zvyklý pravidelně jezdit tak kadence 80 asi bude ok, podle toho co píše bude reálná kadence tak v lepším případě 60 a to s 28 převodníkem bude po rovině asi dost průšvih když ho bude předjíždět baba co jede na Libertě s košíkem na nákup :-)
Baro klidni hormon.
34z pro duchodce fakt neni. A uz vubec ne v dane lokalite. Prudke kopce.
Chce to 28/30z. I kdyby lamal na tezke prevody.
problém je že s tou 28 se na rovině nebo z mírného kopce ušlapeš k smrti, pochybuju že v 66 letech ušlape kolega dlouhodobě kadenci vyšší než 80 a to máš při převodu 28/12 rychlost kolem 26km/h a 28/10 rychlost kolem 31km/h a to je za mě docela problém. Snažím se jezdit spíš frekvenčně ale i tak dlouhé roviny je to kadence 85–90. a s převodníkem 28z budeš jezdit v podstatě trvale na 2 nejtežší převody i po rovině a to tu kazetu popravíš za 1500km
Otazka je taky, jestli takhle po rovine bude jezdit.
tak samozřejmě pokud mu stačí se po rovině ploužit 20km/h tak to třeba bude stačit, teda pokud není zvyklý jezdit po rovině stylem jedu na nákup kadence 60 :-) protože to potom zase jedeš na nejtežší převod
Lidi jsou různí. Já mám na FS 30/11–50 a využívám celý rozsah kazety. Menší převodník by byl pro mě zbytečný, větší bych občas nemusel ušlapat. Tlačit nechci. Na HT mám 32/11–48. Větší převodník bych ocenil jen velmi výjimečně, menší už by byl malo, a taky nejezdím jen dva, tři nejmenší, ale celou kazetu. Jde o to, jak máš kolem sebe kopcovitý terén, jestli máš potřebu šlapat i s kopce, jestli honíš průměry, nebo je ti to putna…
Kousek ode mě bydlí chlapík zhruba 66 let. Jezdí téměř denně, většinou 50 km. Loni měl 18 000. Občas hodí 70, někdy stovku. Jezdí na HT s dvojplackou, průměr lehce přes 20 km/h. Většinou asfalt, šotky, výjimečně něco trochu terénního. Za ty zhruba 2,5 hodiny, co on dá pade, já dám na FS cca 20–25 v terénu. Oba jsme spokojeni.
Tak jasne, každému vyhovuje něco jiného, teď mám 2X10 a objednaného Luxe trail, tam je 34 převodník, s nim budu u nás v Polabí v pohodě, stejne většinu kopců ušlapu na velkou tj. Nejlehčí převod 38/36, na Luxe mám v plánu koupit ještě 32 převodník a ten prehazovacku když se budu chystat na prodlouženy víkend na Šumavu, do Krkonoš nebo do Alp, kdyby to nestačilo budu asi víc trénovat protože dat tam z 34 prevodniku 30 převodník tak už bych asi musel dávat i kratší řetěz :-(
prehazovat jeto pakarna, koupil bych 32 sisku < ta mi prijde jako nejlepsi reseni > jezdil jsem ji 5–6let na 1×11 < a nejlehci 42 > a treba od bunkru na protrzenku bezproblemu < jizerky >
ted mam 34 – 52 a v polabi vpodstate ten samej prevod jako se siskou, tak mi prijde, ze tohle reseni ma asi preci jenom neco do sebe
No já jsem ten druhej převodník ještě nekoupil, 32 ovál místo 32 jsem taky uvažoval, jen nevím co na to bude říkat vodítko. K tomu jsem ovál nikdy nejezdil
voditko naprosto nic < ani se nehne > tj takovej predsudek, zese to bude smrdlat
Dej 36 / 52 a budeš happy :) asi ideál kombinace
E-kolo (ne electrickýho mopeda). Nebudeš chtít z kola slézt.
E-kolo (ne electrickýho mopeda). Nebudeš chtít z kola slézt.
Zareaguji ještě ke kalibraci obvodu a měření přes GPS. Dnes večer jsem si dal odpočinkový den, jen 50 minut chůze. Měřil jsem přes GPS dvěma zařízeními, mobilním telefonem přímo přes Stravu (v té byla vlastně načtená i mapa, ta tam zůstane, pokud jsem někdy tudy šel nebo jel) a dále cyklopočítačem, asi takovým, který ukazuje docela přesné hodnoty. Časy se téměř shodují, malý rozdíl byl jen v tom, že jsem nejprve spustil na mobilu start, pak teprv pouštěl na cyklocomputeru, pár vteřin navíc u prvního. Zaznamenané trasy bez úletů, které někdy nastanou, signál nebyl rušený. Jedna vzdálenost byla 4.78, po korekci vzdálenosti dle mapy na Stravě hodnota nezměněna. Druhá vzdálenost bez korekce 4.82, po korekci dle mapy 4.84. Celkový rozdíl tedy 60 metrů na úseku cca 4.8 km, na můj vkus docela dost. Kdybych měřil dalšími cyklopočítači s gps, jako že mám 3 další, tak se budou hodnoty lišit a bohužel Strava to neopraví. Při porovnání je trasa na obou mapách stejná, není to že by jedno měření ujelo a odskočilo z trasy, i když toto se občas stane. Takže já preferuji měření přes čidlo vzdálenosti na kole s nastavením obvodu kola, tu chyba pak je konstantní a nezáleží, jaký cyklopočítač použiju případně jak to měření s gps bude ovlivněné a třeba kus trasy ulítne ze silnice do pole. Problém není v tom, že by přes gps to nešlo, asi to jde i přesně, ale zdá se, že špatně je nastavený software v cyklopočítačích a vlastně i v té Stravě, která to bere dle mapy.
TP: Taky bude záležet na rychlosti vzorkování, kromě přesnosti samotného GPS. Pokud bude trasa klikatá a vzorkování jenom zřídka, nahradí se klikatá čára čárou rovnou, která je přirozeně nejkratší. U různých GPS přístrojů to může být jinak. Pokud se projitá trasa následně přichytí na cesty v mapě, jsme zase úplně jinde. Já bych si ze studijních důvodů asi pořídil to kalibrované měřící kolečko a upevnil držákem ke kolu.
Ta trasa klikatá nebyla, vlastně tam běžně i jezdí kola. Já chtěl jen ukázat, že to gps zas tak přesné být nemusí, liší se dle měřidla a kupodivu to Strava neopraví. Takže já si nějak nakalibroval obvod kola, možná tam je nějaká nepřesnost, ale mám to pokaždé stejně. Ne aby to na stejné trase lítalo různě. Pro hrubé měření to někdy měřím jen tím GPS a neřeším to, ale za přesnějí považuji to čidlo na snímání otáček.
Si nemáš s kým povídat, proto takové elaboráty o ničem.
Já to píšu, aby měli někteří co číst, sice je to nebaví, ale stejně to musí číst a komentovat.
To je od tebe hezký, ale mohl bys na to založit svoje vlákno a necpát to sem ;-)
Každopádně jsem rád, že nemám tvůj vkus :-D
Fajn, a kolik ta trasa meri tedy presne!
O to nejde, pro měření chůze mi gps stačí, na kolo mám radši snímáním otáček, abych tu chybu měl co možná nejmenší a hlavně konstantní. Další otázka je u okamžité rychlosti, sice ten rozdíl mezi dvěma GPS nebo GPS a snímač otáček se můžou lišit o 2km/h, což není moc, ale rozdíl to je. A u toho pohybu gps měřím ještě méně, odměření celkové trasy není totéž jako ukázání okamžité hodnoty.
Rozdíl 60m na 4800m je 1,25 procenta při pomalém pohybu, kde je z principu přesnost měření nižší, než při rychlejším. Znovu tvrdím, že každé měření, které provádíš při své tzv. kalibraci, je zatíženo větší chybou.
Tak na cca 5 km rozdíl 60m mi pčijde docela dost, u 50 km to je 0.6 km a taková nepřesnost by mi silně vadila. Přitom při měření třeba na 25km ty rozdíly byly menší, ale byly. U toho GPS mi dost vadí, že každé měřidlo změří jinak a pokaždé taky trošku jinak, i když zde ta odchylka bývá výrazně menší.
každý se bavíme o něčem jiném. Nemluvě tedy o tom, že pokud je odchylka 1,2% například, bude její absolutní hodnota tím vyšší, čím delší trasu měříš.
Já už jsem ale pochopil, že tady se bavíme jenom o pocitech, takže končím.
Tak objektvině zjištěná nepřesnost cca 1.5% je pro mě samozřejmě i nějaký pocit, ale hlavně to je objektivní rozdíl.
To je peklo člověk měří na maximální přesnost vzdálenosti aby mohl porovnávat kde co a potom mu to zkazí vítr který fouká pokaždé jinak no to bych se na to vykašlal :-)
Jistě, tohle vím, že když pojedu 10× přesně stejnou trasu, tak pokaždé to je něco trošku jiného. Ale měřit i vzdálenost a ne jen výkon mi dává smysl. Ale zná víc lidí, kteří na kole neměří vůbec nic. Někteří vzdálenost odhadnou dle mapy, jiní to vůbec neřeší. Ju tu jen řeším jak docílit co nejpřesnějšího měření vzdálenosti, případně jak když už nějakou odchylku mám, tak ji mít pokaždé stejnou.
jeste zeses pripomnel :D dal jsem si ted praci a schvalne jsem vyjizdel 3× po sobe stejnym smerem a meril jsem na dvouch GPS hodinkach vzdalenost 15km, oboje zaznamenaly onech 15 km na mostku, kterej je sirokej cca 12m < ale krokoval jsem to > na 5i km to pipa cca plus minus 2metry skoda ze uz doma nemam zadnej tachometr, zajimalo byme jak byto nameril on
já bych měl ještě námět na další super flame téma, kterým je měření celkového převýšení :-)
tak tam nepomuzu, to Garmin odhaduje
Tak tomu moc nevěřím, ono i určitná nadmořská výška, dokud to nezkoriguji ve Stravě, tak to má značnou odchylku. A i v té Stravě, u jedné měřené vzdálenosti mě zaujalo, že ač šlo o cestu tam a zpět nebo nějaký okruh (z hlavy nevím), tj. skončil jsem tam kde jsem začal, tak dle aplikace se lišily výškové metry, stoupání se nerovnalo celkovému klesání.
O jaká se jednalo zařízení? Určitě jsi celou dobu nesl pěkně displejem nahoru na natažených rukách, aby měli stejné podmínky. Ano nejpřesněji lze vzdálenost dle obvodu kola. Ale lidi co jezdí, to mají většinou u prdeeele.
Tak měřil jsem stylem, že jsem spustil aplikaci a cyklopočítač, poté dal každé do jedné kapsy u bundy a vyrazil. Na konci jsem vytáhl z kapsy a zastavil. Žádné ulítnutí stranou tam nebylo, i když občas to měření udělá, trasa vede jinudy, než jsem šel, je tam cesta a dle záznamu jsem měl jít kus od cesty. Takto to ulítne jen někdy. Mám ověřené na víc měřidlech, že každé měří trošku jinak, některé nadhodnocuje, jiné naměří méně. Strava to bohužel zcela nevyrovná.
Ano, měření dle obvodu kola mi přijde nejspolehlivější, kalibrovat dle nějaké vzdálenosti, to vyloučí chybu danou stlačením kola při jízdě na rozdíl od otáčení vyndaného kola po zemi. Měřeit jen jednu otáčku bez zátěže pak zobrazuje trošku vyšší hodnoty, prostě to stlačení pneu se trošku projeví.
Teplotu zahrnas?
No hlavně jestli má ten tlak aby nepromeroval při propruzeni pláště na nerovnostech, tak ze 6 barů a nebo plnej :-)
Bych udělal rovinu a měřil laserem, aby to mělo pro ně nějakou přesnost. Ouha, musím započítat i zaoblení země, prostě past vedle pasti!
Škoda, že se ten maraton běhá jen na přesnost cm, to je neregulerní! Měřit 42,195 km s přesností v pikometrech!
