Mám pocit, že jedna oblast, úzce související s cyklistikou, zde není patřičné podložena teoretickými základy. Jedná se o KUFROVÁNÍ.
Takové činnosti, které 90 procent zdejších bikerů stejně nechává dělat v servisu (jako třeba výměna pláště) je tu popsána detailně ale to, co dělá každý řádný biker dvakrát do měsíce, nic. Ani základy nikde vysvětleny. Takže si dovolím několik poznatků z praxe, na teorií je tu dost expertů:
Zahájení kufrování.
Veškerý popis k této fázi najdete za pomocí hesel: „zkratka“, „nová trasa“ nebo „když dojdou baterky v GPS“. Snad jen jedna dobrá rada – nové cesty hledejte vždy po dešti, kdy je terén jedno bahno. To se mi vždy hooodně vyplatilo.
Směr postupu.
Vdy postupujte po cestě (lesní, polní, pěšině atd.), která vypadá nadějně a vede směrem, kam se chcete dostat. Zcela zákonitě se během několika stovek metrů nadějná cesta -nejdříve zatočí do protisměru,
- pak v určitém místě (určeném zemědělci nebo lesníky dleneznámého klíče) rozdělí do více beznadějných cest, vedoucími všemisměry a postupně se ztrácejícími v lese nebo poli.
- Nyní je ta pravá chvíle k návratu zpět na známou cestu. Nikoliv alepro pravé bikery. Vždyť stačí vylézt tamhle na ten horizont, kdeprobleskuje konec vysokého lesa a na hřebenu je určitě ta hledanáturistická značka. OMYL. Nidy tam není. Je tam jen nízký les s křovím ahromadami kamení takže bike na záda a držet směr.
- Můžete držet směr jak chcete, je prokázané, že každý má jeden krokkratší (ten na straně kola na rameni) , takže vždy jdete v kruhu avrátíte se na místo odkud jste vyšli. Je zbytečné značit cestu kouskychleba, když potřetí uvidíte strom vykotlaný datly, tak vásto trkne.
- Pokud v jednom z deseti případů skutečně naleznete hledanou značkutak si buďte jistí, že jen proto, aby jste se v dalších devítipřípadech nevrátil v okamžiku, kdy se nadějná cesta změnív beznadějné cesty. To řídí OSUD, ne vy.
- Častěji ovšem přijde okamžik, kdy přestanete pomýšlet na výšiny apřestanete hledat značku na hřebenu ale zachraňujete holý život a hledátecestu kolem potoka do údolí.
- Upozorňuji, že ne každá pěšinka v lese je vyšlapaná lidmi. A jakjsem zjistil, zvířata nemají žádný důvod dělat pěšinky ve směrulidských cest. Ale jezdí se po nich dobře. Kousek.
Závěr kufrování: Viz hesla PIVO apod.
Podle těchto zásad se mi daří docela úspěšně kufrovat (naposled v sobotu), a jak vy? Přivítám nové podněty, jen co trochu vyschnou meze tak je rád vyzkouším v praxi.
