Pokud hledáte další tip na bikepackingový výjezd, Rumunsko už není jen Route 66 pro motoristy, ale i pro cyklisty. Nekonečné cesty s nádhernými výhledy jsou ideální pro bikepackingovou túru plnou zážitků.
Nevím, kolik nás je se sedavým zaměstnáním. Půlku dne prosedět u počítače alá kreveta a pak se stejným tvarem oblouku zad sednout na kolo, trenažér…? Takto vypadal můj prosinec a část ledna, kdy jsem si řekla: basta, nechci vypadat jak Févalův Hrbáč.
S cyklistikou jsem vážně začal pár let zpět, a to pořízením horského kola. Stal se ze mě biker. A protože bydlím na Hané, kde nejsou téměř žádné kopce a silnice tu jsou jako na dlani, začínám pokukovat po silničním kole.
V posledních letech jsme letní rodinnou dovolenou trávili na Makarské riviéře v Chorvatsku. Mám rád tu kýčovitou kulisu, kdy modré moře kontrastuje se světlými štíty pohoří Biokovo, jehož nejvyšší vrchol je Sveti Jure vysoký 1762 metrů. Už jsem ho v minulosti pokořil autem a pěšky, takže chybělo jen vyšlápnout si ho na kole.
Jsi vášnivý amatérský cyklista/cyklistka? Pokud ano, jsi to právě ty, komu chci ukázat, jak to dělám já a předat ti několik tipů, rad z vlastních zkušeností a způsobů, jak mít kvalitní trénink, čas na rodinu a samozřejmě na zaměstnání. Všechny tyto věci jsou důležité a vzájemně se propojují a doplňují.
Jsou kotoučové brzdy to pravé ořechové pro silniční kolo? A ráfkové brzdy už jen přežitek?
Kolo není pouze dopravní prostředek. Je to vášeň, relax, svoboda či únik z reality a zaslouží si „hýčkání a péči“. Například v podobě prémiových komponent.
Bláto. Sníh. Písek. Hlína. Toto vše na maximálně 33 mm pláštích. Vítejte v cyklokrosu, který měl minulý víkend v Táboře svůj největší svátek.
Jak se zorientovat v široké nabídce ráfků, kol, plášťů? Bude to hliník či karbon, duše, nebo dokonce galusky?
Nový kalendářní rok patří od nepaměti k období hodnocení a bilancování uplynulé sezóny a je ideálním časem pro nové cíle a realizaci změn. Ve světě hobby sportu netřeba být extrémně radikální, ale je výhodné tento čas ke změně uchopit konstruktivně.
Vsadím se, teda moc doufám, že nejsem jediná, kdo teploty pod 10 stupňů Celsia biologicky nezvládá. Mrznoucí prsty, ustavičně tekoucí nos, slza v oku a ještě navrstvená oblečením jak cibule. Ano, daly by se pořídit zateplené boty, rukavice s vyhřívacím prvkem nebo špunty do nosu, ale ledové plochy nebo naopak břečka nejsou zrovna moje gusto. Padla tedy otázka, zda si nepořídit trenažér.
Počasí si z nás dělá poslední týdny dobrý den a zažíváme bláznivé podmínky - sníh, déšť i bláto. Jakou výbavu zvolit do takového počasí?