Představ si kolo (bicykl) jedoucí po silnici.
a)-Horní část rotujícího kola se pohybuje vzhledem k silnici rychleji než část dolní
b)-Horní část rotujícího kola se pohybuje vzhledem k silnici pomaleji než část dolní
c)-Horní část rotujícího kola se pohybuje vzhledem k silnici stejně rychle jak část dolní
které z následujících tvrzení je správné?
díky za odpověd
Když si představím bicykl tak jeho horní část nerotuje.
jinak za předpokladu, kola nejsou šišatá, tak cé.
Nebo jsem nepochopil otázku
mám ještě jednu otázečku nikde jsem na ni nenašel odpověď tak píši zde
Jeden z našich nejslavnějších cyklistických závodníků dvacátých a třicátých let minulého století se nechal tuzemským výrobcem bicyklů naverbovat ke zvláštní reklamní akci. V rámci propagace nového motorového kola absolvoval nonstop jízdu:
a)z Benátek (Itálie) do Rokycan (sídlo firmy)
b)z Užhorodu do Chebu
c)z Prahy do Benátek (v Itálii)
…aby se nezapomnělo na tohle :-)
b. je správně – říjen 1936
su vůl a to je
B
blbost A , sem to spletl :)
dolna cast kolesa je vzhladom k ceste stale v pokoji a horna sa hybe…takze ja som za A)
Tos měl dneska u TSPček? :)
1. (otázka) takže bicykel je za A?
2.(otázka) nonstop jízda je co?
první otázka bude zřejmě asi A
ale tu druhou nemužu nikde najít :-(
B
Vlastně A, jsem vul :-)
napiste vzdycky cislo otazky a k tomu odpoved
odpoved na otazku cislo 16: acko se zda moc podbizivy takze to bude chytak, B je zkratka pro blbost, takze za C. Fyzikalni vysvetleni je asi takovy, ze obvodova rychlost na plasti vsude stejna Vo=ómega*er.
tazatel sa ale pytal na rychlost voci ceste
nie na obvodovu rychlost…
no jo vlastně! obvodová rychlost s tím vůbec nesouvisí, tak promiň, že to zmiňuju
*****, takový kydy a bláboly, jako jsou v tomhle vlákně, by člověk nenašel ani v diskuzi na Novinkách. Tomu už se ani nedá smát. Dávám do blokovaných.
Pokud beru horní část kola jako tu nejvyšší část (sin = 1) a dolní tu nejnižší (sin = –1), pak se pohybujou oba body stejně a to rychlostí v, kterou se pohybuje celý kolo. Takže za mě C.
Co s tím mají co dělat goniometrické funkce? :) Ale taky si myslím, že C je správně.
Přehodnocuju odpověď :). Správně je z A. Bod styku silnice a kola je pól rychlosti = rychlost v něm je nulová. Pokud by byla rychlost nulová i na opačném konci kola, tj. současně i ve středu kola, tak se kolo nehýbe. Takže ta rychlost na horním konci musí být určitě >0.
A důkaz místo slibů :)
fuj úplně se mně navalilo při vzpomínce na zkoušku z mechaniky:-D
Ještě mi někdo napiště, že červenej a zelenej nejsou nejvyšší body a že se nepohybujou stejnou rychlostí :-). Jak napsal Mlok „Je to tu jeden fyzik vedle druhého :-)“.
Mno, bez urážky, zrovna jednoho škrtám.:)
Pokud mě neškrtáš z přihlášky na MatFyz, tak mě to dvakrát nebolí. Radši mi dej důkaz, že se nevyšší a nejnižší bod pohybujou jinak.
Už se snažili jiní. Zkus chápat otázku o pochybu ventilku oproti silnici v nejnižším a nejvyšším bodě.
Chápu jí. Ale jakmile se nejvyšší bod pohne, už přestává být nejvyšším bodem, prostě se s tim smiř. Nejvyšší bod je jen jeden, ať kolo stojí nebo se pohybuje.
„rychlost VENTILKU v nejvyšším a nejnižším bodě (své dráhy)“
Tak ti doporučím praktický pokus: jestli je rychlost ventilku v nejvyšším bodě totožná s tvojí rychlostí, tak nemůže být problém si na něj šáhnout.
Já na něj šahám? To bereš ale rychlost vůči mně, ale ne vůči vozovce. Naopak, ve vaší teorii by neměl bejt problém se držet ventilku, když se je v nejnižšim bodě a ty stojíš vedle jedoucího kola.
No to je pak jasný, vůči tobě když sedíš na kole se poybuje vrchní i spodní část kola stejně rychle, ale vůči mě co bych ti třeba chtěl strčit do výpletu klacek a kolo ti sebrat, bude spodek stát, takže budu mít věčí naději na úspěch žejo ;D
Ty jsi bod. Silnice je přímka. Příklad je vůči silnici, ne vůči bodu.
Z toho MatFyzu si tě už vyškrtnou sami :)
Nejspíš jo, ale určitě to nebude na základě týhle diskuze. Pokud vy na kole nejezdíte, ale stojíte nejnižšíma bodama na silnici (v=0), tak hodně štěstí v najíždění kilometrů :-).
delas si prdel?
To je sice hezký, jenže ty to bereš, jako by se ten horní a spodní bod točil… Proto jsem tam napsal ten sinus… Vrcholy kola jsou pořád jen dva a i ten dolní se pohybuje vůči silnici… Kdyby se nepohyboval, tak se ani nehneš. Jakmile by měl rychlost, tak se pohybuje a už to neni vrchol (sinus nerovná se absolutní hodnotě z jedný) :-).
souhlasím. spodní bod je pořád vespod, v zadání nebylo řečeno nic o tom, žeby měl být ten spodní či horní bod napevno svázaný s pláštěm.
Čili, když máme ten spodní bod pořád vespod, jeho poloha je vzhledem k rámu picyglu stálá, bude se vzhledem k silnici pohybovat stejně rychle, jako se pohybuje rám. Teda aspoň do té doby, než picyglista chytí na zamrzlé loužičce hodiny a nezačne rotovat, rotovat, rotovat… %-)
V zadání je jasně napsané, část rotujícího kola – tím je snad jasně dané, že to je právě ten vrcholek pláště, který rotuje a ne žádný imaginární bod jen v tom místě nespojený s kolem.
to ať si přebere každej podle svýho, jestli ta vybraná část, když bude pevně svázaná třeba s ventilkem, může být pořád nahoře, hihi :-) Já myslím že e-e. Jinak by musela být v zadání otázka na okamžitou rychlost.
Ten jeden bod samozřejmě pořád nahoře nebude (ani dole). V další chvíli tam bude ale další bod (který je také část kola a vyhovuje tedy zadání) pro který to zase platí.
Imaginární bod, ale nikdy nebude část kola, to mi na zadání nesedí ani trochu.
Každopádně tohle je problém případně nepřesného zadání a o tom se netřeba přít.
Pokud to bude imaginární bod v nejvyšším bodě kola, který tedy nebude s kolem rotovat, tak pak samozřejmě má stejnou rychlost jako je rychlost jízdy, protože se tam rotace vůbec neřeší.
Jinak zadání by mělo být napsaná jednoznačněji. A už jsem se kdysi setkal i se schválně matoucím zadáním.
Na základce jsme jednou dostali ve fyzice v písemce otázku:
Máme dvě stejně velké koule, jednu železnou, druhou dřevěnou. Která bude těžší?
Všichni naivně napsali, že ta železná a všichni to pak měli špatně. Prej to byl chyták, ta železná prej byla dutá a ta dřevěná ne (v zadání o tom ani slovo).
žádnej chyták, dobře to bylo, atom dřeva je přece větší, tudíž musí být i těžší :-D (zdroj informací vědeckého ústavu Bouvard & Pécuchet)
Nojo, ale když jsou ty koule stejně velký, tak tam těch atomů bude zase míň ne? :-)
Jenže rotující vrcholek pláště se po půlotáčce stane spodním vrcholkem a teď babo raď :-). Takže jako ten vrcholek dorotuje čtvrtotáčku a pak začne bejt vrcholkem zase bod o čtvrtotáčky přednim? Pokud je vrcholek pořád ten vrchol, tak nejvyšší a nejnižší bod kola je jen jeden a ty se pohybujou stejnou rychlostí, jako rám.
"vzhledem k silnici "! takže A
Jakožto lingvista a absolutní neznal matiky/fyziky/čísel zkusím. :-D
Snad za Cé, ni ?
Přece, kdyby se vrch pohyboval rychleji, tak spodku ujede a kolo už by nebylo kolem…
Toť má dedukce… :-)
A , trochu chytacek :)
Vhledem k silnici je to rozhodně A. Kdyby byla otázka která část má větší obvodovou rychlost, odpovím taky A, protože stlačením pneumatiky v místě styku se silnicí se zmenší obvod kola (pokud nejede po ráfku), ale nahoře zůstává stejný :)
Takže magnet k tachometru uprostřed kol se pohybuje jak rychle? Pomalej než plášť?
Opisuje mensiu drahu za rovnaky cas, takze by sa mal pohybovat pomalsie :-)
Přesně tak.
Takže když ho dám do středu kola, tak pojedu rychleji než když ho dám k ráfku ? :-O
A neměří to ono náhodou počet „průjezdů“ magnetu kolem čidla za čas a ne rychlost magnetu?
Vím já ? Já to nekonstruoval, já se jenom dívám na čísla na displeji. :-D
určitě pomalejc, dyť ti slepí kuličky ;-) Ale když ho dáš k ráfku, tak pojedeš naopak … naopak taky pomalejc :o) ptž vířivý proudy v hliníkovým ráfku ti to budou brzdit. Takže kvůli těmto dvěma omezením se magnet dává do poloviny délky špice ;-)
Fyzika je úžasná věda. :-D Já to nechápu :-/
Magnet ve výpletu má menší obvodovou rychlost než plášť, protože za stejný čas opíše menší dráhu, než plášť. Ale pro svou funkci je pro magnet důležité pouze kolikrát projede kolem snímače. Počet těchto průjezdů bude při stejném počtu otočení vždycky stejný, ať bude magnet u ráfku, nebo u náboje.
A zpět k původní otázce. I magnet se výpletu se VZHLEDEM K ZEMI bude chovat stejně, jako pevný bod na plášti, tedy že ve své spodní poloze bude mít VZHLEDEM K ZEMI nulovou rychlost. Se podívejte na ten tank na trubce, jak jsem dal dole odkaz, fyzikové :)
I ty jeden militaristo!
Nebude. U toho pásu to jen trochu kazí to že má svou tlouštku a po nějaky určitý dráze jede po rovince.
Úhlová rychlost je všude stejná takže je jedno kam ho dáš.
Důležitá je frekvence nebo jestli chceš perioda otáčení.Takže obvodová rychlost je úplně zanedbatelný faktor.
Platí samozřejmě pro měření rychlosti tachometrem,to co jsem popsal.
pohybuje se porad stejne rychle, meni se jen obvod, jde to snadno vyzkouset, nalep si na jednu a tu samou spici 2 papirky-jeden k rafku, druhy skoro ke stredu a pak koukej, kdy se oba potkaj s vidli :-D
Kamo, sice maji stejnou uhlovou rychlost, ale o tom rec nebyla. Autor se pta na rychlost :)
A, a běda jak odpověď bude něco jinýho
Jděte si raději zajezdit… :-D
Tak já to zkusím jinak. Pro lepší představu místo kola použijme pás tanku
Myslím, že je krásně vidět, jak spodní část pásu leží na zemi a „vzhledem k silnici“ se nepohybuje. Oproti tomu horní část pásu se pohybuje ve směru pohybu vozidla dvojnásobnou rychlostí.
A s kolem je to imho to stejný, jen to není v takové míře patrný.
Vyhráváš cenu nejlepší učitel roku :-)
Jinak je to přesně tak. V nejvyšší poloze má kolo rychlost vůči zemi sečtenou z obou pohybů, tedy z translačního i rotačního (oba vektory těch rychlostí mají stejný směr a to ve směru jízdy a je možné je tedy i hodnotově sečíst) a ta rychlost je ten dvojnásobek rychlosti jízdy.
A v nejnižší poloze je to rozdíl těchto dvou rychlostí (a směry vektorů jsou opačné, takže hodnoty lze odečíst) a protože jsou stejné, tak je to nula.
V jiných místech na obvodu to je složitější, protože tam směr pohybu bodu na obvodu kola nebude rovnoběžný se zemí. Např. v bodě ve stejné výšce poloměru kola nad zemí (tedy ve výšce osy náboje), tak tam bude pro ten zadní bod směr vektoru rychlosti rotační složky kolmo k zemi směrem vzhůru a pro ten přední bod kolmo k zemi směrem dolů.
Rychlost opět stejná pro oba pohyby, takže výsledkem bude rychlost v * odmocnina ze 2 (kde v je rychlost jízdy). A pro ten zadní bod to bude směrem 45st. od země vzhůru ve směru jízdy. Pro přední bod to bude 45st. k zemi (tedy směrem dolů).
A pokud by vzhledem k silnici znamenlo vzít do úvahy pouze vodorovnou složku pohybu, tak je to ještě jednoduší.
Pokud je rychlost jízdy v, tak vodorovná složka rychlosti pohybu bodu na obvodu je v*(1+sin(a)), kde a=0st. pro polohu bodu ve výšce poloměru (toho zadního), a=90st. je horní bod, a=180st. je bod ve výšce poloměru (ten přední) a a=270st. pro bod kontaktu se zemí.
Každopádně i kdyby se brala jen vodorovná složka rychlosti, tak je odpověď pro to zadání stejná.
Běžte se radši projet ven. Už z tvé vodorovné složky je mi špatně… :-)
Uznání potěší, od tebe dvojnásob :)
Jenže pás má nejvyšších a nejnižších bodů nekonečně mnoho, zatimco kolo jen jeden :-). To jsi kapku zanedbal…
kolo jen jeden
ty fúkaš asi hodne vysoké tlaky… ;o)
Já bych řekl za C.
Leda že by kolo jelo smykem.
Za mě taky C.
Vzhledem k tomu, že se kolo pohybuje, dotýká se silnice jedním bodem v jednom jediným okamžiku, během kterýho se ten bod nahoře nestihne pohnout. Kdyby měly ty body rozdílnou rychlost, tak by se za nějakej čas potkaly. Teda jedině, že by se horní bod pohyboval, spodní chvilku stál, ale pak by byl chvilu zase rychlejší, aby se dostal opět naproti tomu hornímu … no nic, radši toho nechám :D
Tady je to koukám jeden fyzik vedle druhého :-)
Vzhledem k silnici bych dal A.
k čemu je to dobre vědět? :D
takže to vidím na odpověd A ale i C je dost populární :-)
prva otazka jednoznacne za A
Myslim, ze je to takto:
mea vulva, ten spodek se odecte uplne…
Jenže ty bereš silnici jako bod. Silnice je soubor bodů, pro zjednodušení přímka, takže vzdálenost se měří na kolmici. Tenhle tvůj popis je jenom ve vztahu k bodu, co je právě pod kolem. To by se tvý kolo zastavilo na místě a celej ráfek by se ti zhroutil do styčnýho bodu se silnicí :-).
otazka to neni vskutku zrovna nejstastnejsi. beru to tak pro pravniky do prijmacek by byla v pohode, ale dat to na prijmacky do vseobecnyho rozhledu fyzikum, tak vyhodis treba einsteina nebo rutherforda ;-)
hmm. puvodni se nejak ztratila nebo co.
otazka pro pravniky a na fildu do vseobecnyho prehledu postacujici, ale na prijmackach na prirodovedu bych ji napadl jako naplatnou – nejasnou.
kouzlo lidi :) uz se tu objevila ta puvodni. no radsi to nezkoumat.
kinematika – je nauka, která popisuje pohyb z hlediska jeho pohybových veličin (z hlediska dráhy, rychlosti a zrychlení).
zdroj (stredoskolsky kurz fiziky) http://v.smid.sk/…/vyuka/mech/
tolik k tomu pohybuje.
a vlastne jeste jedna drobnost.
u rychlosti je to jasny. tam je komparativ „rychleji“ na vyjadreni „vetsi nez“.
ale jak to rict jednim slovem u drahy? pokud me hlava neklame cestina pouziva rychleji i v tomhle pripade a jinak presneji to vic rozepisuje.
Jak to tady čtu, tak bike-forum pro mě právě ztratilo kouzlo… :-(
neboj, on sa už najde niekto, kto založí vlákno s tvojím menom.
a tú tvoju slávnu fotku bude každý navždy nosiť vo svojom srdci…
Nechapu jak na tak trivialni otazku muze vznikout tak obrovsky tema plny nesmyslu…Na druhou stranu vetsina nesmyslu je z jedny hlavy, tak aspon ze tak :)
Kdybys to dočet a zamyslel se, tak pochopíš, že to neni nesmysl :-). Že je to nešťastně položená otázka je fakt, nicméně moje interpretace je správná, že oni to brali jinak je věc druhá.
A pokud se ti nad tim nechce zamejšlet, tak věř, opravdu jsem počítal s tim, že kolo se točí :-).
Nechce se mi to cele cist, ale veci se maji takhle.
Horni i spodni bod se pohybuji stejne velkou rychlosti, akorat kazdy na opacny smer.
ALE !!! je tu jeste jeden vliv, cele kolo se jeste vuci zemi pohybuje smerem vpred, coz po pricteni k jednotlivym rychlostem znamena, ze rychlost spodniho bodu je nulova, kdezto rychlost toho horniho je dvojnasobna nez rychlost kola… Je to jasne :-).
Kdyby se kolo protacelo (hrabalo, nebobylo ve vzduchu), tak by rychlosti byly stejne…
Konecne zajimave vlakno :)
strasne se mi libi pristup nekterych lidi k reseni problemu, obcas lze videt i krasne nekonvencni uvahy.
A taky jde krasne videt, ze je mozna tezsi spravne formulovat otazku, nez na ni posleze odpovedet :)
A muj nejvetsi obdiv ma JakeF.
Jeho neotrely pristup k reseni problemu je uzasny a nevyvratitelny.
A souhlasim s Mlokem, ze cenu ucitel roku ziskava Blade. Tak polopatisticke vysvetleni jsem uz dlouho nevidel.
Teď jsem se nad tím zamyslel a rád bych jestli by jste mi řekli zda je to totální kravina. Zkusil jsem si představit ty dva body na plášti jako pevný a říkám si jak se pohybují vůči asfaltu. Přišlo mi, že ten bod, když rotuje, tak vůči asfaltu začne vpodstatě zpomalovat když mine vodorovnou rovinu v místě středu až do doby kdy se toho asfaltu dotkne, potom zase začne pomalu zrychlovat ale než se dostane do tý vodorovný roviny není jeho rychlost ani taková jako rychlost středu, po překročení tý roviny začne zrychlovat až na dvojnásobnou rychlost kterou má v nejvyšším bodě. Takže ty dva body mají v podstatě stejnou rychlost vůči asfaltu jen když jsou ve výšce středu proti sobě. Vycházím z toho, že když jedu na kole, rychlostí deset kilometrů v hodině, tak tou rychlostí jede vlastně střed kola, ale plášť se půl otáčky točí od středu dozadu a půl otáčky od středu dopředu. :-) A teď mi řekně jestli jsem totální magor nebo jen uplně blbej :-)
S nekterymi vecmi nesouhlasim :-P… Prectu si jeste jednou a pak napisu :-)
Jo, je to presne jak rikas.
Zkusil jsem to ještě nakreslit, tu rychlost beru jako rychlost vůči asfaltu.
Tak znova :-)
Tak ale :-)
Naprosto spravne :-)
c protože mají společný střed otáčení a jsou pevně spojeny a mají stejnou páku, tudíš není možné aby se pohybovali vůči sobě rozdílně.
tedy jestli jsem správně pochopil otázku! :-)
No podle mě ne, protože otázka je vůči asfaltu a když budu brát tu páku tak tam je právě na tom asfaltu ten pevnej bod kde ta páka stojí a střed je ten bod okolo kterýho dojde k tomu otáčení, ale sám se taky pohybuje dopředu, tudíž druhý konec se pohybuje dvakrát rychleji než střed ne?
Blbě jsem to pochopil :-)
takže střed má stejnou rychlost jako podklad takže kolmice procházející středem bodu vytváří rovinu kde je stejná rychlost horního bodu středu a dolního bodu ( kontaktu s podložkou ) pokud určíme jakýkoliv bod na kružnici a středem přímkou určíme protilehlý bodou tyto body mít vůči podložce rychlost nižší přímo úměrnou vzálenosti od kolmice procházející středem a protilehlý bod bude mít rychlost stejnou ale v opačném směru.
Je to tak? :-)
Jestli jsem ten tvůj popis správně pochopil, tak to stále bereš ke středu kola, ne k zemi. Tady
je podle všeho správné řešení.
Střed zvažuji jako rovnovážný bod k podložce a proto od něj vše odvozuji… možná jsem to špatně pochopil! :-)
Děkuji za vysvětlení! :-)
Oživím novou otázkou.
Otázka 1.
Představte si letadlo stojící na vzletové dráze, která je tvořena pohybujícím se pásem.
Co se stane s letadlem, jestliže se pás pohybuje proti směru pohybu letadla stejnou rychlostí, jako letadlo?
pořád dokola
běžná vzletová rychlost
Otázka 2.
Představte si letadlo stojící na vzletové dráze, která je tvořena pohybujícím se pásem.
Co se stane s letadlem, jestliže se pás pohybuje proti směru pohybu letadla , rychlostí, která je rovna vzletové rychlosti letadla?
pořád dokola
běžná vzletová rychlost
Myslím si, že ledadlo vzlétne úplně stejně, jako by se dráha nepohybovala, protože ho pohánějí proudové motory/vrtule a ne kroutící moment na kolech.
Ty opravdu jseš na strojárně?
Třeba si nechá patentovat nový typ křídel, která budou fungovat i když se nebudou vůči okolnímu prostředí (vzduch) pohybovat.
Už ne :)
Sorry, kola nejsou zabržděná? :-)
Mě to taky tak příjde, letadlo se v podstatě opírá o vzduch a ne o pás, takže letadlu by měl být pohyb pásu uplně šumafuk, teda pokud nemá zabžděný kola.
No snad to tu někdo pořádně vysvětlí a vyvede mě z omylu :)
Letadlo vzlitne pokazdy uplne stejne jako by na zadnym pasu nebylo, jedinej rozdil je, ze kola se budou tocit pokazdy jinak rychle. Samozrejme predpokladam, ze treni kol zanedbavame. Letadlo se opira o vzduch, ne o ranvej.
Řek bych, že v obou případech letadlo vzlítne, jen se budou 2× rychlejš točit kolečka. Pokud se nepletu, tak motory letadla fungujou zhruba tak, že tou vrtulí se tam získá dostatečná rychlost proudění vzduchu, která pak při zahnání do užšího průřezu vytvoří vyšší tlak a tam se vstřikuje a zapaluje palivo, ne? Na což nějaká pohybující se ranvej nemá vliv, protože kolečka slouží jenom ke snížení tření mezi ranvejí a letadlem. Takže za mě neni správně žádná odpověď, letadlo vzlítne při stejný rychlosti (vztlak na křídlech ranvej sotva ovlivní), jen bude potřeba o maličko vyššího výkonu motorů, aby se vykompenzovalo vyšší tření v kolečkách kvůli rychlejšímu točení. Jen u toho druhýho případu by bylo možný, že se nedosáhne dostatečný rychlosti proudění vzduchu hned na začátku a vůbec by nedošlo k zažehnutí motoru, ale řek bych, že tam je ta výkonnostní rezerva vrtule dostatečná i na to.
Už zase? A zase nepřesně a pak se budeš vymlouvat na zadání! Z toho zadání je jasné, že se jedná o vrtulové letadlo. Kdyby to byly motory proudové tak pak skutečně pohybující se ranvej nemá vliv.
Moje odpověď zní: Já a mjr. Raab bychom vzlétli vždy. I za cenu otočení letadla na ranveji.
Kde to tam v zadání vidíš?
U vrtulovýho by to v prvnim případě bylo imho úplně stejně. Vzduch se nepohybuje spolu s ranvejí.
Takže případ 1: Okamžik nula: letadlo stojí, ranvej stojí. Okamžik jedna: letadlo se opírá o vzduch vrtulí a pohybuje se se zrychlenim a, se kterym se pohybuje i ranvej v opačnym směru, což díky zanedbání tření způsobí akorát to, že se koleška budou pohybovat s dvojnásobnou rychlostí, než letadlo. Vzduch pořád počítám, že má rychlost nulovou vzhledem k okolí, ne vzhledem k pohybující se ranveji. Okamžik 3: letadlo dosahuje vzletový rychlosti, vztlak na křídlech je díky vzduchu odpovídající, kolečka se točí dvojnásobnou rychlostí. Představuju si to, jako bych měl letadlo, co je těsně pod vzletovou rychlostí a já mu podtrhnul pod kolama koberec. Při zanedbání tření v kolečkách se mi akorát rychlejš protočí ty kola, na okolní vzduch vliv koberce zanedbávám.
Druhej případ je takovej, že v okamžiku nula se letadlo pohybuje vzletovou rychlostí dozadu. Což můžu vzít jinak a to tak, že letadlo stojí a zezadu mu fouká vítr s rychlostí = vzletový rychlosti. Takže by letadlo muselo dosáhnout dvojnásobku vzletový rychlosti, aby vzniknul potřebnej vztlak, ale pohybující se plošina mu právě tu jednu vzletovou rychlost odečte, takže vůči třeba řídící věži se bude pohybovat zase právě vzletovou rychlostí. Otázka je ta, jestli na začátku má motor dostatečnou sílu, aby roztočil vrtuli tak, že ten vztlak na vrtuli umožní prvotní rozjezd letadla. Podle mě je ta výkonnostní rezerva dostatečná.
Rád se nechám poučit, pokud je to jinak, tady už se těžko můžeme hádat, co k čemu vztahovat. Vzduch se vůči řídící věži nepohybuje a rychlost řídící věže je nulová, tak uvažuju já.
A hele, dole už někdo dal i video. Tak to jsem rád, že aspoň tentokrát jsem otázku interpretoval tim způsobem, jak se má :-).
Že reaguješ na takovou blbost takovým traktátem…
Jsem to původně neměl v úmyslu, pak jsem se radši rozepsal, aby se utnuly nějaký případný nedorozumění ve formulaci hned na začátku :-).
Dyť jo. Já taky začal reagovat na tu úvahu o nedostatku tlaku pro zápal proudového motoru (dělá to kompresor) a pak se rozepsal o blbostech. Hlavně, že létáme. Teda jezdíme.
tak motor letadla vazne nefunguje.. nebo jsem te nepochopil.. vrtule je jako kridlo, tim ze se toci, vznika na listech vztlak a tak se sroubovite zarezava do vzduchu…
jeden mluvíte o vrtulovým a druhej o proudovým:-)
Starý dobrý vtip. Četl jsem na toto téma jednu dloooouuuuhooouuuuu diskuzi. Lidi se pohádají do krve i kvůli naprosté hovadině, navíc ještě často ani nerozumí problému :)
Jaká je teda pravda?
To má ještě čas :)
Vždyť je to úžasné vlákno, kde se dá krásně vyblbnout, přece to nebudu kazit nějakým řešením, nebo nedejbože pravdou :)
A navíc bych se mohl zmýlit i já :D
Děkuju ;-)
:)) pán je zřejmě aviatik
To zadání mi připadá trochu nejasné. Letadlo stojí na letové dráze. Z toho bych usoudil, že se nepohybuje. Jenomže ta dráha se vlastně pohybuje – takže pokud na ní letadlo stojí, tak se pohybuje s ní. Ale ta dráha se pohybuje proti pohybu letadla 8-O ! Tak to chápu tak, že letadlo se pohybuje po dráze vzhledem k zemi opačným směrem, než se dráha pohybuje vzhledem k zemi. Tedy z pohledu nezávislého pozorovatele se letadlo pohybuje po dráze jedním směrem a dráha mu poh kolama ujíždí opačným směrem. V tom případě – mám za to, že letadlo je i při vzletu poháněno motory, které se opírají o okolní prostředí, nikoli o podklad, po kterém se rozjíždí – v tom případě by snad mělo vzlétnout úplně normálně, ne? Pokud uvažuji, že se letadlo vůči dráze zpočátku nepohybuje – pouze je otočeno proti jejímu pohybu, pak mi ot příjde podobné – pouze bude chvíli trvat, než „zrychlí na nulovou rychlost vzhledem k okolnímu prostředí“ – pak úplně stejně.
Rozdíl mezi oběma otázkami jsem nepochopil.
Dost záleží na tom, jestli pohyb letadla vztahujete na dráhu nabo na okolí…
No to je pravda pokud budu brát doslova to stojí na vzletové dráze, tak to letadlo v první otázce prostě stojí a pás taky stojí :-) A v druhý otázce letadlo prostě stojí na pásu který s ním docela slušnou rychlostí couve, takže v obou případech letadlo nevzlétne :-)
Jo takhle – takže je uvažovaný stav jaký je – já to chápal tak, jestli za dané situace letadlo může vzlétnout – tedy přidat plyn a letět -to může snad za obou situací, ne?
Právě možnost odpovědi B) mě nějak navedla na to, že to letadlo bude dosahovat určité rychlosti, ne, že setrvá a uvidí, jestli vzlétne.
To jo pokud budu brát otázku tak, že letadlo stojí na vzletové dráze a při rozjíždění se začne pás točit proti němu stejnou rychlostí jako ono se rozjíždí, tak letadlo prostě vzlétne, jen se mu budou rychleji točit kola u druhý otázky taky vzlétne, jen to zabere víc času protože před tím docela slušnou rychlostí couvalo :-)
Ale o to dost často u těhle otázek jde :-) Nejen o to jestli ti to trošku fyzikálně matematicky a bůhvíjak myslí, ale i jestli jsi schopný správně pochopit zadání :-) A právě v tom tady docela tápu :-)
V tom případě doslovně chápu takto: Dráha = plocha odkud startují letadla – letadlo na ní stojí – čili je jak ku dráze, tak ku zemi, v klidu. Dráha je tvořená pásem, který se pohybuje (dopředu nebo dozadu) vůči letadlu, a to se tedy pohybuje stejnou rychlostí vůči pásu. Druhá otázka pouze definuje rychlost pohybu pásu, jinak je totožná. V obou případech je letadlo vůči vzduchu v klidu, tudíž nevzlétne, pokud nezačne zrychlovat. Tedy za C).
Pochopil jsem tentokrát zadání?
No já bych to tak i bral, ale přivedl jsi mě na to ty když jsi o kus výš psal letadlo stojí na vzletové dráze :-) Tak mě do očí bouchlo to stojí :-) Ale to by nám měl teď vysvětlit zadávájící otázky jestli jako stojí že stojí, nebo stojí ale vlastně jede a snaží se vzlétnout :-)
Asi to už nebudu dál řešit – počkám, jestli se vyjádří zadávající, nebo ještě nechá čtenáře trochu podusit :-)
Tak, já to tady sice vložil, ale otázka, ani možnosti nejsou ode mne.
Osobně si myslím, že zadání je docela pochopitelné a není k němu co dodávat. Měl bych sice drobnou námitku a to k možnostem, které jsou pod otázkou, ale to je snad jen detail, který komplex nijak nenarušuje.
Dokonce jsem si vytvořil nějaké vlastní řešení, ale pochybuji, že je správné ;-) a tak čekám, kdo to rozlouskne.
Tak aspoň formuluj tu otázku nějak přesněji, ať řešíme úlohu a ne její zadání.
Jak jí mám formulovat, když jsem jí nevymyslel?
Nevymyslel, ale máš představu o jejím přesném významu – tak TO zkus nějak přeformulovat – neříkám, že je tvoje chyba, že je to napsaný tak, jak je (možná je to moje chyba, že ten jednoznačnej význam nechápu) – jen tě žádám, když to chápeš, abys mi to vysvětlil, abychom mohli řešit stejný problém. Pokud to chápeš jinak, než to je zamýšlené – to je fuk – ty jsi přinesl hádanku, ty přesně urči, jaká bude – já ji budu řešit takovou, jakou mi ji předložíš.
Zatim jdu spát.
Dík.
OK, zítra sem hodím svoji teorii, jak si myslím, že je to správně.
No – a jak je tedy přesně myšlena ta originální otázka? Že to letadlo nebude měnit rychlost? A pohyb letadla je vztažen k pásu nebo k zemi?
No to je taky otázka, ale vzhledem k tomu, že letadlo se vlastně při rozjezdu opírá o vzduch a ne o ranvej by ta rychlost měla být vůči okolí ne? K tomu už jsem psal něco výš :-)
Doprdele, je mi z toho uz spatne vas cist. Selsky rozum, vidle hnuj. Letadlo vzletne vzdycky stejne, akorat se mu budou tocit kolecka jednou tak rychle (v pripade ze pas je stejne rychly jak letadlo). A ty vase hovna o tom jestli je proudove nebo jake – co to jako ma byt? Dyt je to uplne jedno, hlavni je ze ho nepohani kola ne?
Proste veci se maji tak ze kolecka na letadle nemaji zadny pohon, protaceji se samovolne, to co letadlo zene kupredu je sila motoru, a ty pusobi ve vzduchu. Predstavte si treba lod, ktera ma dole kolecka. Lod je normalne pohanena lodnimy srouby, a kolecka jsou volna (jako treba na anglicaku). Lod je ponorena ve vode, tak aby byly kolecka na dne.
Ted si predstavte, ze misto dna je pas, ktery za
samovolne toci
kupredu, ale volne kolecka se protaci rychlosti lodi + rychlosti pasu
Ted me jeste napadla dalsi vec:) protoze nevim, jestli vysvvetleni na te lodi bylo stastny napad.
Mate anglicaka na pasu, ktery se pohybuje. Vedle toho anglicaka na pasu, ktery stoji. Kdyz si zkusite do obou zatlacit, tak aby se anglicak pohyboval (proti smeru pasu), zjistite, ze je na to potreba stejna sila (mozna na pohybujici se pas o trochu vetsi, protoze pri vyssich rychlostech vznika vetsi treni :))… A tak samo je to i s letadly – akorat misto vasi ruky, ktera do nich strka, je motor, ktery letadlo „odrazi od vzduchu“…
A toto uz snad umlci kazdeho kdo by chtel oponovat :-D … Neni to sice pas, ale svoji funkci to plni. Letadlo je dokonce s vrtuli a ne proudove, pokud by chtel mit nekdo namitky vuci tomuto :-D
Na youtue je toho plno, dalsi staci pohledat :-P
No ale tady nejde o fyzikální nebo technický problém – tady jde o lingvistický problém. Zadání není přesné – dá se vysvětlit mnohými způsoby a každý význam má svou odpověď.
To co si napsal, to je jasné. Jenže je celý problém v tom jak se pochopí zadání, tím myslím tu jedničku. Rozhodující je vůči čemu se bere která rychlost.
Pokud v jedničce je myšleno:
Tak jakmile dosáhne letadlo vzletové rychlosti, pás ji bude mít taky a jen kola se budou točit dvakrát rychleji než kdyby tam pás nebyl a bude to přesně jak si popsal tedy vzlétne.
Pokud je v jedničce myšleno:
tak letadlo nezvlétne, protože pořád stojí na místě. A nestojí na místě proto, že by nedokázalo nabrat rychlost vůči vzduchu, ale proto, že mu v přidání brání zadání, které mu dovolí rychlost vůči pásu pouze stejnou jako má pás samotný vůči pevnému bodu, tedy pořád letadlo stojí na místě.
A o zadání se přít určitě nechci, zkousnul bych obě varianty :-)
Pokud to mělo být bez debat o zadání, tak musí být napsané přesněji.
Ja nevim, asi jsem natvrdly, ale mi zadani prijde dostatecne jasne. Neberme v potaz zadne slovickareni… Letadlo leti +30kmps, pas –30kmph. Pilot na to „slapne“, letadlo se pohybuje. Proste pas se zrychluje zaroven s letadlem, cele to zacne na nule, a postupne, jak pilot pridava, se zrychluje i pas… Tak jsem to pochopil ja a o jinou interpretaci, musel bych si vymyslet, slovickarit…
Toto mi pripomelo situaci, jako kdyz pri sciich neuznali otazku, kvuli tomu, ze nebylo jasne zadano co to znamena standartni balicek 32 karet… Jasne, muze se pochybovat o zadanim, ale otazka je, jestli to neni vynucene…
Nojo, jenže v zadání není letadlo jede nebo letí, v zadání je letadlo stojí :-) Takže bych rád věděl od toho borce co to zadal, jestli letadlo jede nebo stojí, jestliže jen stojí tak prostě nevzlétne :-)
Ale to je vazne pitomost, pokud by stalo, tak pas musi stat taky – bo se pohybuje stejnou rychlosti jako letadlo. A v tom pripad upada vyznam pasu – totalni zhovadilost – zadani jasne – nevymyslejte zhovadilosti :-P :-P
Proste mi prijde to zadani jasne dostatecne…
pokud letadlo stojí geograficky na místě, tak pás pod ním se klidně může pohybovat směrem proti jeho čumáku , motory letadla nízkým výkonem jen kompenzují třecí valivé síly koleček.
Přesně takhle jsem od začátku zadání pochopil.
Ano, ale mas tam tu vetu, ze pas se pohybuje stejne rychle jako letadlo. A ta je pomerne dulezita :) … Pokud porovnavas rychlosti dvou teles, vzdy se to dela vuci nejakemu okolnimu bodu, protoze vuci sobe, jsou ty rychlosti vzdy stejne! A pak by to byla totalni kravina :-)…
Mně to zase přišlo jako kravina při tom druhém způsobu a to proto, že pak je ten pás v úloze zcela zbytečný a tak nějak úloha postrádá z mojeho pohledu smysl.
Asi nemá cenu už dále řešit jak si vyložit zadání, hlavní je, že pro upřesněné podmínky je řešení jednoznačné.
No to není zhovadilost, to může být pokus o chyták, pás se pohybuje stejnou rychlostí jako letadlo jen proti = letadlo stojí pás stojí = nikam se neletí :-)
To je fakt hrozný co tu řešíte :)
Letadlu bude ouplně šumák jak se chová vzletová dráha pod nim, důležitý je pro něj, aby dosáhlo vzletový rychlosti vůči vzduchu, takže mezi LETADLEM a VZDUCHEM musí bejt vzletová rychlost, ať si pás pod nim dělá co chce :/
Nechápu jak někdo s dokončenou základní školou dokáže nad timhle spekulovat.
Takže mi i možný odpovědi přijdou buď špatný, nebo nepřesný – VŽDY musí dosáhnout vzletový rychlosti, vůči vzduchu. Mluvit o rychlosti letadla jako o pohybu letadla a pásu mi přijde u letadla docela scestný.
A do mě :)
zadání vymyslel blb, takhle je to kravina…
Jak jsem otázky pochopil a jak jsem se snažil najít řešení.
Předpokládám, že se všechno odehrává v nějakém ideálním prostředí, tedy normální tlak vzduchu, bezvětří… a zanedbávají se všechny vlivy, které by mohly výsledek zdeformovat, například odpor vzduchu, tření…
Za letadlo se pravděpodobně považuje letadlo těžší než vzduch s pevným křídlem pro vyvození vztlaku, poháněný zařízením vyvozujícím dopředný tah. Myslím, že není podstatné, jestli se jedná o pohon vrtulový, proudový, raketový, nebo kombinaci, kteréhokoliv z nich.
Nebude se tedy jednat o letoun s kolmým startem, ani o letoun s rotujícím křídlem (vírník by být mohl), ani o balón, či vzducholoď.
Pásem by mohl být myšlený nekonečný pás s dostatečně dlouhou funkční plochou, vlastním pohonem a šířkou dostatečnou pro umístění podvozku.
Proč vlastně letadlo dokáže vzlétnout (zjednodušeně, ale pro tento příklad dostatečné)
Pohon uděluje letadlu dopředný pohyb. Letadlo se pohybuje proti mase vzduchu, která omývá jeho křídlo, na kterém vzniká aerodynamický vztlak. Je to síla působící kolmo vzhůru, tedy proti hmotnosti letadla. Čím větší je dopředná rychlost, tím větší je vztlaková síla. Je-li tedy dopředný pohyb letadla natolik velký, že vztlaková síla má hodnotu vyšší, než je vlastní hmotnost letadla, je letadlo schopno se odpoutat od země.
Tolik tedy teorie a nyní jak jsem problém řešil já.
Vzal jsem si na pomoc imaginární běžecký pás, imaginární běžecký computer a imaginární křídla.
Postavil jsem na pás(já letadlo), který bal v klidu. Moje rychlost byla 0, rychlost pásu taky(podmínky otázky jsem splnil) . Zůstával jsem tedy na místě. Kdybych měl křídla, nevyvinul by se na nich vztlak a já bych tedy nemohl vzlétnout.
Zapnul jsem pás a nastavil rychlost na 5km/h. Běžel jsem (já letadlo)dopředu rychlostí 5km/h, pás byl vůči mně v protipohybu (tím jsem splnil podmínky otázky – já(letadlo) dopředu, pás proti a stejná rychlost). Při srovnaných rychlostech jsem opět setrvával na místě a tedy na křídle by opět nebyl žádný vztlak, čili vzlétnout by nešlo. Odpověď na první otázku zní: 3.- Letadlo nevzlétne.
Co s toho vyplývá pro vyřešení druhé otázky?
Předpokládejme, že moje vzletová rychlost je 10km/h
Pokud při této rychlosti běhu proti pásu bežícímu mou vzletovou rychlostí 10km/h, setrvávám na místě a nemám tedy na křídle vztlak(já letadlo), musím běžet vyšší rychlostí, abych se dokázal pohybovat vpřed a tím, aby mi(letadlu) na křídle začal vztlak vznikat. Pokud je moje vletová rychlost 10km/h a pás se bude pohybovat touto rychlostí proti mně, musím vyvinout proti pásu svoji vzletovou rychlost, čili 10+10km/h. Tak budu mít na křídle dostatečný vztlak, abych mohl vzlétnout a splnit tak bod 2 druhé otázky.
Kdo si dokázal přečíst tenhle elaborát a zná, nebo tuší řešení, se doufám dobře a právem pobavil. Všechno je totiž úplně jinak…
Jasně – takže základní předpoklad je, že rychlost letadla se vztahuje na pohyblivý pás a rychlost pásu se vztahuje na letadlo. Za těchto okolností bude rychlost letadla vzhledem k pásu závislá pouze na rychlosti pásu vzhledem k zemi. Pro vnějšího pozorovatele se letadlo nikdy nepohne. Změna však nastane, pokud letadlo přidá plyn a začne zrychlovat – pás se logicky bude vůči letadlu stále pohybovat stejnou rychlostí, jako letadlo vůči němu (pás klidně může zcela nezávisle zrychlit, zastavit, nebo se roztočit pozpátku – pořád splňuje zadání otázky) – letadlo se však klidně může pohybovat vzletovou rychlostí vůči vzduch, tedy vzlétnout. Vycházím li však z faktu, že letadlo na vzletové dráze stojí a nehýbe se a nebude se na tom nic měnit, pak skutečně nevzletí.
V druhé úloze se tedy pás pohybuje vzletovou rychlostí letadla proti směru pohybu letadla, které taktéž stojí na vzletové dráze. Pokud se na tom nic nezmění, letadlo nevzlétne. Pokud přidá plyn, začne zrychlovat vůči zemi i vůči pásu. Pro zachování parametrů úlohy je třeba, aby pás vůči zemi zpomaloval, a udržel si tak vůči letadlu stálou rychlost, která je rovna vzletové rychlosti letadla. Jakmile se pás zastaví, letadlo se bude vůči němu i vůči okolí pohybovat vzletovou rychlostí a vzlétne. Pokud však respektujeme zadání jakožto neměnnou situaci, stojící letadlo taktéž nevzlétne jako v prvním případě.
Jo, tak bychom to řešili oba stejně. Ale s největší pravděpodobností BLBĚ :-)
Myslím, že tahle otázka by se v první řadě měla řešit logicky, potom zjistíme, že fyzika, ani matematika už není potřeba ;-)
Ale stoprocentně to není jednoznačně zadané. Druhá odpověď jasně říká, že se bude dosahovat nějaké rychlosti – čili letadlo bude zrychlovat – pokud však uvažujeme rychlost letadla vzhledem k pohyblivému pásu, pak je tato možnost u druhé otázky vyloučena, protože je tam uvedeno, že pás se pohybuje vzletovou rychlostí letadla – pokud by vůči němu letadlo zrychlilo, bude se samozřejmě vůči letadlu pohybovat rychleji.
Musim říct, že jestli jsi schválně zadal neúplnou otázku a teď se bavíš nad tím, jak se ji marně snažíme rozluštit – pak seš pořádněj frajer :-D
Zadal jsem otázky i možnosti řešení, tak,jak jsem je obdržel. Osobně mi v možnostech řešení jedny možnost chybí – letadlo normálně vzlétne. Myslím si však, že je to záměr pro rozpoutání diskuze.
Stejně mám za to, že tady správná odpověď už několikrát zazněla, bez ohledu jaké je zadání.
Tj – snad na všechny možný způsoby pochopení toho zadání už se tu odpovědělo :-)
Naprosto souhlasím s tím, co píšeš v prvním odstavci. Z hlediska zadání mi tam totiž tak nějak chybí, k čemu je ta rychlost vztažená. On totiž pás a letdalo budou mít vůči sobě vždy stejnou rychlost, takže tahle podmínka je splněna naprosto vždy, ať už letadlo stojí, nebo se hýbe :)
S druhým odstavcem nesouhlasím, ale mladá mě nutí, ať jedeme do města nakupovat, takže se pokusím vyjádřit až potom:)
Zásadní problém je ten, že ty, když se budeš pohybovat po běžícím pásu rychlostí v a pás proti tobě rychlostí v, tak zůstaneš na místě, protože tvoje zrychlení se odvíjí od tření s pásem. Jenže u letadla je zrychlení závislý na odporu vzduchu, kterej se nepohybuje spolu s pásem. To by sis musel představit, že máš běžící pás ve vodě a jedinej tvůj pohyb dopředu obstarává pohyb rukou, zatimco nohy můžou po pásu volně běžet, stejně jako se můžou volně protáčet kolečka letadla po podložce.
Pak by ses taky začal pohybovat dopředu nezávisle na rychlosti pásu. Celý vztahování rychlosti letadla k pásu je nesmysl, musí se vztahovat ke vzduchu, kterej mu slouží jako opora k pohybu a zůstává vůči ranveji v klidu.
Jakeu, přistupuješ k tomu moc vědecky, zkus to řešit trošku z odstupem. To, že u letadla je vztlak a odpor závislý na rychlosti vzduchu, který proudí kolem letadla je jasné. Ale prostě ze zadání vyplývá, že rychlost letadla je navíc ovlivněna nějakým mechanismem tak, aby odpovídala zadání.
Jinak máš samozřejmě pravdu :)
To ze zadání nevyplývá. Pak by to byla hlavně situace, která nikdy nenastane, protože to letadlo prostě zrychlí nezávisle na pásu. Jo, kdyby byla otázka:„Vzlítne letadlo přivázaný na laně k hangáru, stojící na obdobě běžícího pásu?“, pak má smysl uvažovat tak, že letadlo stojí. Ale pak by každýmu bylo jasný, že to je kravina, že? :-) A ono i kdyby se uvažovalo nějaký tření v kolečkách, tak jediný, co to ovlivní, je zvýšení potřebnýho výkonu motoru, ne vzletová rychlost.
Jo, četl jsem na netu je to obdoba něhaký hádanky, jen tady špatně opsaná s blbejma možnostma, letadlo vzlétne. http://technet.idnes.cz/…technika.asp?…
Dík, to jsem potřeboval vidět. Ta otázka je tady totiž položená takhle:
Představte si ranvej, která má podobu masivního běžícího pásu. Na ní stojí letadlo, které chce, jak jinak, vzlétnout. Letadlo míří dopředu, běžící pás pod ním ubíhá dozadu, proti směru plánovaného vzletu. Pás je schopen dosáhnout jakékoli rychlosti, kterou se letadlo vůči zemi pohybuje. Podaří se letadlu vzlétnout? Nebo zůstane na zemi?
Takže tady je to naprosto zřejmé.
U Juliho otázky chybí ten dodatek, mělo to být takto:
Co se stane s letadlem, jestliže se pás pohybuje proti směru pohybu letadla stejnou rychlostí, jako letadlo vůči zemi?
No nic, ale bylo to zajímavé čtení tady, chtělo by to zase něco dalšího :)
dám další otázku u Nikovlase (k hádance s provázkem)
Tady si z toho děláte moc prču a to přísnejm fyzikářům nedělá dobře ;)
